Vlak Lustig 2012

Pod nejnovějším nastudováním světoznámé novely loni zesnulého Arnošta Lustiga je podepsán Petr Kracik. Rodák z Trutnova, na DAMU vystudovaný režisér, od roku 1992 ředitel Divadla Pod Palmovkou. (Čtenářům bulváru známý zejména jako manžel Terezy Kostkové.)Na své domovské scéně též adaptaci "Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou" obsadil, za všechny: Dušan Sitek, Radek Zima, Anna Stropnická, René Přibil, Jiří Bábek či Rudolf Jelínek.

Režisér Petr Kracik se synem Toníkem

Za nejzdařilejší pokládám první třetinu devadesátiminutové, bez přestávky hrané, inscenace, kdy se skupinkou zajatých Židů (velmi movitých a skvěle situovaných) začíná esesák Brenske rozehrávat svoji ďábelsky zlou hru kočky s myší. Nástup jeho vyděračských požadavků, kdy synům Izraele finančně stupňuje jejich výměnu do domovských Spojených států, vyvolával u mojí dvoumetrové maličkosti doslova žaludeční nevolnost.
Nepoužívám tento přívlastek často, ale zde mohu s úctou jako Cyrano smeknout svůj pomyslný širák: Arnošt Lustig svoji knihu, vzniklou na základě skutečné události, napsal skutečně geniálně.
Soubor se s ní na závěr česko-moravského turné přesouvá do jižního Polska, kde ji uvede v Krakowě a letní šňůru symbolicky zakončí ve vyhlazovacím lágru - Osvětimi. Scénou pro dominantní železiční vagon bude doslova ona pověstná rampa, kde byl milion Židů hned po příjezdu vložen do vražedných rukou k ortelu prvnímu z tamějších ďáblů: sadistickému doktoru Mengelemu.
V české metropoli uváděl soubor Lustigovo drama na nádraží Praha - Bubny. Diváci seděli doslova v kolejišti v improvizovaném (a přístavky přetékajícím) hledišti a za scénou jezdily vlaky, jejichž provozní zvuky evokovaly autentické odjezdy našich židovských spoluobčanů do terezínského ghetta, resp. za potupnou smrtí dále na východ.
"Vlak Lustig" je mimořádně záslužný projekt.
Těším se, že v příštím roce vyjede znovu.