Vesmír je vůl

Známý teoretický fyzik Hawking zemřel předčasně, protože ztratil vůli žít. Z jeho výpočtů totiž vyplynulo, že vesmír je blbý. Těsně před smrtí si zapsal do deníku: „Už Velký třesk byla pěkná blbost!“

Jinde si zase postěžoval: „Dnes i v tom nejzapadlejším koutě vesmíru narazíte na blbou kvantovou pěnu.“

Na poslední stránce jeho deníku je přepracovaná Einsteinova rovnice: E=ms2  (s = stupidity). Slovy: Celkové množství energie, které lze z tělesa získat při nepůsobení vnějších sil, je rovno hmotnosti tělesa vynásobené druhou mocninou blbosti. Poslední týdny života trávil pokusy matematicky definovat blbost a stanovit její objektivně měřitelnou jednotku. Za horečnatě probdělých posledních nocí si do deníku zapisoval věty jako:

„Na začátku byla blbost.“
„Blbost je věčná.“
„Blbost je bůh.“
„Blbost je mocnější než pero. I péro.“
„Vyskytuje se blbost za horizontem událostí?“

Jak se postupně propadal do deprese, v jeho deníku se objevovaly i takovéto věty:
„Proč já nejsem blbý?“
„Jak sladké by bylo být blbcem v pravý čas!“

Ještě poslední dny svého života doufal, že se někde v tištěných nebo webových médiích objeví slovní spojení „ten blbec Hawking.“ Marně. Až teď.

P.S. Jestli vám tenhle článek připadá jako pěkná blbost, máte pravdu. Což dokazuje, že Hawking ji měl taky…