Povolme doping

Sport je nejen směšný, ale i nesmyslný, především ve své současné vrcholové podobě. Nejsměšnější - kromě sportu samotného - jsou právě dopingové aféry. Vše by se vyřešilo povolením dopingu.

"Byl byste tak laskav a odevzdal mi vzorek vašeho softwaru?"Foto Gúgl

Už jen to, že sportovci musejí odevzdávat vzorky tělesných tekutin komisařům (!), je k popukání. Dopingoví komisaři jsou pak povinni sledovat sportovce i při močení. Z jaké vzdálenosti? Řekl bych, že je to asi stejná práce jako být revizorem MHD. To je jeden z důvodů, proč jsem se asi v 8 letech rozhodl, že se nestanu rekordmanem ve skoku do dálky po fenomenálním Bobu Beamonovi, jehož legendární skok jsem hodlal překonat. A měl jsem k tomu věru našlápnuto!
Sport je především funkční slast, jak dokázal již rakouský etolog Konrad Lorenz. Cvičené opice i sportovci pociťují slast z dobře vykonávaného sledu složitých pohybů. Ale to, zda jsou tyto pohyby vykonávány s podporou či bez tzv. zakázaných látek (rozumějte chemikálií i textílií - viz srandovní aféry s kombinézami), by mělo být fuk! V Pekingu se komisaři obávali, že sportovci budou užívat tehdy nezakázanou viagru, která zvyšuje výkonnost kardiovaskulárního systému až o 40 procent. Asi ji nebrali, škoda, těšil jsem se tenkrát na vrzušené běžce, skokany, zápasníky, plavce (znak!) atd. Nedivím se Lanci Armstrongovi, že se vykašlal na soudní při s USADA, ať již dopoval či nikoli. Pochopil, že je to ztráta času.
Ať klidně soutěží lidé, androidi, kyborgové, mutanti atd. Bio-technologicko-genetický pokrok k tomu stejně spěje. Podívejte se na film Ocelová pěst. Jak budou posuzováni sportovci s transplantovanými orgány vypěstovanými z kmenových buněk?
Mým olympijským hrdinou je snowboarďák Ross Rebagliatti, který se zhulil a vyhrál. Medaili mu sebrali a pak zase vrátili!