Na velikosti záleží

Etolog Dr. Konrad Bludenz objasňuje nevědomé postoje člověka ke zvířatům. Hlavní autorovou tezí je, že člověk považuje zvíře za partnera či nikoli podle velikosti zvířete. Podle článku „Maus, Hund und Elefant“ publikovaném v odborném etologickém rakouském časopisu Gestern Sache Heute Tier napsal autor blogu (také přírodovědec).  

Bludenz si všímá na první pohled banálního faktu, že zvířata jsou různě velká. Tento fakt ovšem pečlivě analyzuje a vychází z Jungovy teorie kolektivního nevědomí. Podle Bludenze je kolektivní nevědomí zahlceno nejrůznějšími archetypy zvířat, a to i neexistujících. Krátce si všímá např. archetypu „univerzální kousák“ (universal Unterkiefer), jehož rádi využívají filmaři hororových filmů, vzpomeňme na Vetřelce nebo To. To (ve smyslu ukazovací zájmeno) je příklad archetypu, kdy zvíře není člověku partnerem, ale nepřítelem, stvůrou, predátorem.

Pak se ovšem soustřeďuje na tzv. domácí mazlíčky a domácí (užitková) zvířata, která nám jsou bližší a s nimiž jsou někteří z nás v denním kontaktu. Bludenz také zavádí nový pojem: partnerství (Partnerschaft), který prosazuje západní (anglosaský) vědecký svět poté, co zvířata přestala být legislativou považována za „věc“. Podle Bludenze nyní člověk nevědomě rozlišuje zvířata na partnery a nepartnery (ale „ne-věci“ v orig. „kein-ding“) podle velikosti, což je dáno právě obsahy kolektivního nevědomí, v nichž hlavní roli hraje velikost zvířete a prostředí, v němž je zvíře doma. Malá zvířata (do cca 20 kg) jsou většinou považována za malé nepartnery: pokud vás takové zvíře obtěžuje, můžete ho prostě přemístit nohou - samozřejmě podle váhy pouze do určité vzdálenosti, která stále může být považována za narušení intimní zóny. Krajním řešením je zašlápnutí. Partnera (od cca 20 do 100 kg) nohou přemístit nelze, to je podle Bludenze pragmatická příčina (a současně i následek, tzv. reverzibilní kauzalita – reversible Kausalität) partnerství. A přemístit nelze také velké nepartnery (od cca 100 kg nahoru). U velkých nepartnerů Bludenz doporučuje opačný postup: „Nechce-li se nepartner vzdálit od člověka, musí se člověk vzdálit od nepartnera.“ Samozřejmě nejde jen o praktické, ale také o bezpečnostní důvody. Bludenz uvádí, že po letitých zkušenostech si ani on netroufne upozorňovat nějaké velké hovado (Rohling), aby se vzdálilo.

Optimálním zvířecím partnerem člověka je tak podle Bludenze: „Suchozemské zvíře odpovídající svou hmotností přibližně svému majiteli, které je svou velikostí rovněž v přirozené, nevědomé konvenci se svým majitelem. “

A dodává: "Akvaristů je mi opravdu líto."

Konrad Bludenz: „Maus, Hund und Elefant“, Gestern Sache Heute Tier 4/2014