- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Co mám dělat, když pomočím svého psa? Tak zní zásadní dotaz, který muži do poradny Prostatické kynologie zasílají. A s touto otázkou jsme se na MUDr. Kaštana obrátili i my, abychom rozptýlili fámy a mýty o psychicky zdeptaných pomočených psech.
"V podstatě se neděje vůbec nic," odpovídá MUDr. Kaštan. "Taková věc se mnohokrát přihodí každému začátečníkovi, který se začíná věnovat prostatické kynologii. Nejčastěji to zjistí prostatikova manželka, které bývá divné, že pes je po vycházce mokrý i když venku neprší. Ale to je sekundární záležitost," směje se MUDr. Kaštan. "Primární je, že prostatik nemusí mít žádné výčitky směrem ke psovi, ani snahu jej doma vykoupat. Tím, že psa omylem pomočil, jej vlastně označkoval a - v psích očích - vyznamenal! Každý pes, který je v hierarchii pod svým pánem, považuje označkování od pána za projev mimořádné přízně, za takové otcovské stvrzení pouta mezi sebou a pánem."
Slova MUDr. Kaštana potvrzuje i slavný psí zaříkávač Karel Junek, s nímž jsme již rozhovor přinesli zde. "Co já už pomočil psů! Samozřejmě z terapeutických důvodů. Víte, pro psa je to takové vyznamenání jako pro nás třeba Řád Bílého lva, pro psa se nabízí hezká parafráze Řád Bílého pána, že..?" Po chvíli soustředěného přemýšlení však dodává: "Ale možná abych nepřeháněl, řekněme, že označkování psa odpovídá nomenklaturně asi tak Medaili za zásluhy druhého stupně."
Pozn.: obrázek se souhlasem redakce převzat z měsíčníku Prostatická kynologie
Další články autora |