Po Praze se pohybuje nový akční hrdina. Jeho poznávacím znamením je žlutá lopata. Zjevuje se všude tam, kde motoristé bezelstně zaparkovali v hromadách sněhu a pak se marně snaží odjet. A pomáhá i dalším potřebným: maminkám s kočárky, starším chodcům. Konečně obyčejný Čech, na kterého můžeme být hrdí!
Autovyprošťovačman - akční hrdina dnešních dnů. Vzdejme mu společně hold!Foto já, když se Autovyprošťovák nedíval
Stal jsem se náhodou svědkem události, kdy se řidič vozu marně snažil vyjet z masy sněhu u chodníku. Nikdo z chodců mu samozřejmě nepomohl, ale nepodezřívám je z poťouchlosti, měli ostatně dost práce sami se sebou, slajdovali po chodníku jako fotbalisté okresního přeboru. Zrovna, když jsem si začal kasat rukávy, že řidiči zatlačím, objevil se on: Autovyprošťovačman. Zjevil se náhle. Jeho krok byl pevný a jistý i v těch srač- promiňte, i na tom obtížně schůdném chodníku. Přiskočil k vozu a několika zkušenými pohyby odházel od prokluzujících kol hnusnou hnědou břečku. Pak dal poklepáním na střechu vozu řidiči pokyn, aby to zkusil znovu. A on vyjel! Nedalo mi to, abych s chlapíkem s lopatou neprohodil pár slov:
Promiňte, ale vy tady někde s tou lopatou odhazujete sníh?
Ne.
Vy prostě chodíte s lopatou po městě?
Ano.
Jen tak si chodíte s lopatou po městě?
Ano.
A když uvidíte uvázlého motoristu, tak ho vyprostíte?
Ano.
Zadarmo?
Ano.
No to je úžasné. To je neuvěřitelné... v dnešní době. Taková ochota pomoci, nebál bych se říci šlechetnost!
Ano.
Jak se jmenujete?
Autovyprošťovačman.
Auto-vyprošťovač-man! No to je přesné!
Ano.
Poslyšte, vy toho moc nenamluvíte, že?
Ne.
A pomáháte také třeba i někomu jinému než motoristům?
Ano.
Komu?
Maminkám s kočárky, babičkám, dědečkům. Víte, když se odhrne sníh z ulice, udělají se podél chodníku takové bariéry.
Ano.
A když se navíc někde omylem odhrne sníh z chodníků, udělají se mezi ulicí a chodníkem ještě větší bariéry.
Ano!
A já je pomáhám příčně prokopat. Pomáhám lidem přejít. Dalo by se říci, že jim pomáhám přejít na druhou stranu.
Rozumím! Máte pravdu! Sám jsem málem nenastoupil do autobusu přes tu bariéru a když jsem vystoupil, přechod pro chodce byl také zatarasen odhrnutým sněhem! A poslyšte, máte nějaké nadpřirozené schopnosti? (Zeptal jsem se bodře žertem).
Nerozčílí mě blbé otázky! (Odpověděl zřejmě vážně).
A to oblečení co máte na sobě, je to nějaký hrdinský dres?
Samozřejmě: funkční termoprádlo. Membránové kalhoty. Windstopper. Čepka s teflonovou vrstvou. Goretexové rukavice. Zimní trekkové boty. Alu lopata z hliníkové slitiny T8. Občas helma a páteřák proti sněhu a ledu padajícím ze střech. Lyžařské brýle s polarizačními skly. Hodinky s barometrem.
Chtěl jsem si s Autovyprošťovačmanem ještě chvilku povídat, ale ten již nejevil o rozhovor zájem. Nechtěl se ani nechat vyfotografovat, omluvil se s tím, že musí jít dál. Zamával jsem mu a byl jsem hrdý na to, že jsem Čech a Pražan! Že tady v matičce máme takového hrdinu, který bez ohledu na své zdraví chodí v té slotě a maglajzu v ulicích a pomáhá běžným občanům jako jsem já nebo vy! (I když já jsem uznávaný žurnalista, ale to není důležité).
