Dnešní otec přichází
domů pozdě a unaven. Kde jsou ty časy, kdy měl na stole večeři,
v bytě bylo naklizeno, a ženuška mu činila pomyšlení...
Vzhledem k tomu, že děti od něj téměř vždy požadují ještě nějakou tu zábavu (nemluvě o
neodkladných domácích nebo kutilských pracích, jež by
počkaly další rok, dva...), je nutné mít v
repertoáru několik her s minimální psychickou a
energetickou náročností... Jaké hry hraje se svými dětmi Tučňák? Čtěte dále v Tučňákově příhodě...
Tučňák a 5 horizontálních her
1. Je večer. Tučňák přichází domů. Je zcela vyčerpaný z práce a vytočený ze šéfa. Navíc ho jedna kolegyně sexuálně obtěžuje, ale na to si doma stěžovat nemůže.
2. „Tak jsem tady!“ Hlaholí Tučňák ode dveří a práskne aktovkou do kouta. Vzápětí na něj naskáčou děti a strhnou ho k zemi.
3. „Až uděláš večeři, tak se najezte a pohraj si s dětma!“ Volá Tučňákova žena. „Já letím na ten ezoterický dýchánek!“
4. „Anouuugrhh, neškrťte mě!“ Odpovídá Tučňák.
5. Po topinkách nadchází čas her. Jaké hry má Tučňák ve svém repertoáru?
I. Hra na surfaře: Tučňák leží na břiše na matraci. Představuje surf, na němž se dítě snaží sjet vlnu. Vlna je neklidná a všelijak se natřásá. Dítě padá, znovu na surf nalézá, padá atd. Pozn.: nevhodné pro otce s vadnou páteří nebo dětmi nad 70 kg/ks.
II. Hra na záchranu: Tučňák leží na zemi a je jako zraněný. Děti mají lékárničku apod. a snaží se Tučňáka odtáhnout do bezpečí. V bezpečí je nutné Tučňáka ošetřit, obvázat, poskytnout tekutiny atd.
III. Hra na vězně: Tučňák přiváže dítě páskem od županu k něčemu a dělá hlídače. Při hlídání většinou usne (jako!), zatímco se dítě vyprošťuje. Tato hra, ač to na první pohled nevypadá, připadá dětem velmi zábavná. Sourozenci mohou při osvobozování pomáhat.
IV. Hra na oázu: Tučňák naplní sklenice nějakým dobrým pitím, umístí je na jeden konec místnosti a spolu s dětmi přejde na druhý konec místnosti. Všichni se lehnou na zem a plazí se pomalu ke sklenicím. Pozn.: rozhodně dbejte na to, aby děti tuto hru nepojímaly jako závody!
V. Hra na lezce obojživelné: Tučňák si lehne na zem, dítě proti němu, zapřou o sebe hlavy a začnou se vleže přetlačovat. Pozor, ruce se používají pouze k pohybu vpřed (otec může trochu i couvat, aby chvílemi udělal dítěti radost) a nikoli k odstrkování soupeře. Hra napodobuje chování lezců obojživelných, kteří si vytlačováním soupeře hájí svoje teritorium. V závěru hry může otec odtlačit dítě do koupelny.
Milí čtenáři,
nyní nám napište, jaké hry hrajete se svými dětmi vy? Jsou některé horizontální? Mohli byste jich Tučňákovi ještě pár poradit?
Váš
Dr. Jenda Šilhavý
