Držme palce Irům

Dnešní den směřují snad všechny oči evropských byrokratů směrem do Irska. Proč? Irsko jako jediné koná referendum o tzv. „Lisabonské smlouvě“ a tenhle dokument to rozhodně nebude mít jednoduché. Průzkumy veřejného mínění jsou vyrovnané a Irové si rozhodně nenechají diktovat z Bruselu. Začínám mít vážnou obavu, že Irsko je jedinou sebevědomou zemí, která se nebude bát říct svůj názor, ostatní země se raději neptají a ratifikují v parlamentu jak o život.

Dnes se tedy v Irsku rozhodne, co bude dál. Padne Lisabonská smlouva nebo ji Irové schválí? A co v případě že ji opravdu pošlou k šípku? Donutí Evropská unie Irsko ratifikovat opět znovu, jak se to stalo při schvalování smlouvy z Nice? Koneckonců o tom vypovídají výroky vrcholných představitelů Evropské unie na účet Irů, že jim stejně nezbude nic jiného než Lisabonskou smlouvy dříve nebo později ratifikovat. Svědčí to o obrovské aroganci ze strany EU a opravdu velkého deficitu demokratického prvku uvnitř této organizace.

Lisabonská smlouva je nejen špatná a cestou k Orwellově Velkému bratu, ale i zcela jasně ukazuje, že je cosi „shnilého v království Dánském“. EU ukazuje svoji aroganci, netolerantnost vůči postojům jednotlivých národů. Opravdu chceme být členy takové organizace? Chceme se podílet na ztrátě národních států a jejich kulturních dědictví? Necítím se být Euroobčanem, jsem Čech, jsem na svoji národní identitu hrdý, a proto se domnívám, že je potřeba Evropské unii říct jasně a důrazně STOP. Prvním krokem může být aspoň symbolická podpora Irům, tím druhým ukázat jasně českým politikům, že si nepřejeme Europeizaci.