Tato pohádka je, přátelé, bohužel pravdivá. Nevypráví vám ji ale T.Texas Taylor, ale vypráví vám ji na pokračování T.(tato) T. (trapná) vláda...
Bylo nebylo, v jednom marginálním státečku, který si myslel, že je střed Evropy, ač ho celý zbytek Evropy řadil do Evropy východní, byl jakýsi Bátora. Chlapík k pohledání, v nejlepších letech. Zásadový typan, prostě klasický filmový "klaďas". Chlap ze staré školy, který zastává "tradiční" české hodnoty. Žádná Evropa, žádní homo-devianti, žádní arogantní šlechticové. Náš pan klaďas kandidoval za lehce, ale opravdu jen lehce extremistickou Národní stranu, svými názory se netají. Férový chlapík.
I co čert nechtěl. Byla v tom jednom marginálním státečku i jedna marginální vláda jakýchsi odborníků. Chlapík, co zkoumal, které zkumavky bouchají, když se slijí dohromady, dostal na starosti finance. Inší chlapík, který měl problémy s dopravní policií, dostal v losovačce resort dopravy - asi aby se to naučil. Týpek, co armádě prohýřil miliardy, dostal na starost její vedení. Inší typ, co vždy policii jen kritizoval, a uměl to výborně, dostal na starost její vedení, taktéž aby se asi ukázal, ať je to tedy prý po jeho. Do čela životního prostředí postavili typa, co ekology nemá moc rád, a těch pár dalších ministerstev ještě spolehlivě zbylo na ostatní kamarády z party.
Celá velká parta pak jmenovala ještě třeba ředitelem Národního parku Šumava člověka, který ji chce pokácet, nebo ministrem školství bývalého vězeňského psychologa - asi aby to nám hlupcům prostě uměl vysvětlit. No a právě tento ministýrek jmenoval šéfikem svého personálního odberu onoho Bátoru. Na tom by nebylo nic špatného, jak říkáme, Bátora je príma chlapík, jen kdyby neměl ty své názory. Když už je polofašoun, ať už teda je, ale ať se trošku hlídá, no ni? Ale co, druhá parta, která první partu toleruje, se z Hradu ozvala, že Bátora je taktéž príma a má právo na život. Druhá parta, která si opravdu, ale opravdu myslí, že Bátora je okej, že nepocházíme z opice a že neonacisti mají právo si zpívat a podněcovat k rasismu a že homosexuálové jsou devianti, prostě nepřestává překvapovat.
Jenže, co čert nechtěl, Bátora to přepískl. Řekl co mu říkali, že si může myslet, ale nesmí to moc říkat. Západní Evropa, která nás, střední Evropu, považuje jakýmsi omylem za Evropu východní, by prskala a Bátorové tam by už letěli z ministerstev ven. Takový bordel tu nesmíme dopustit, tady v rybníčku musí být teplo a klid. Jenže což, do důchodu daleko, smutno by bylo bez něj kamarádům v úřadech a tak nastalo přemýšlení, co s ním. Fašoun nefašoun, deviant nedeviant, nácek nenácek. Náš baťka Bátora prostě musí zůstat.
Jenže aby příběh nebyl tak hladký, dva tři problémáci přestali chodit na zasedání. Kurňa, jak toto vyřešit. Prý že Bátora musí pryč. Problém vážnější než celá chemie. I což. Vězeňský psycholog dodal radu, jak to těm hlupcům vysvětlit. Však Bátoru přesadíme, jeden flek tam je stejně volný. Hlupý lid se nažere a Bátora zůstane celý.
A jak řekli, tak udělali. A tak milý Bátora, jestli nebyl zase přesazen jinam, stále funguje, jen už teď nevybírá hezké sekretářky, ale propisky a zakázky. Kámoši jak hrom jsou Jerry a Tom. Však oni to lidé skousnou, skousli Habsburky, Švédy, Císařpána, skousli Němce, Rusáky, skousli i devianty na Václaváku, tak Bátoru také skousnou. Kníže je spokojený, vláda také, všichni si mnou ruce, jak že to dobře dopadlo. A tak končí vysílání z hrdé střední Evropy, o které si západní Evropa mylně myslí, že je Evropou východní.
