Moraváci v Praze, aneb "sedláci ve městě".

Jsem z Moravy. No a co, každý odněkud pocházíme. Do "matičky stověžaté" jezdím rád a skutečně ji považuji za matku všech měst. To, že si v ní někdy připadám jako "sedlák ve městě", nemusí být pokaždé dáno jen mojí povahou, nešikovností nebo momentální nechápavostí. Právě minulý víkend jsem v Praze prožil a tak bych se rád podělil o několik málo postřehů.

Užít si pár dní v Praze jsme se s přítelkyní Petrou rozhodli minulý týden. Shánění ubytování bylo díky internetu celkem snadné a hned náš první výběr skončil úspěchem. Páteční odjezd ranním Expresem probíhá přesně podle plánu, až na malý úprk k vlaku. Cesta ubíhá a v dopoledních hodinách už vysedáme na hlavním nádraží. Vítám modernější boxy na zavazadla, protože se tím mé "sedláctví ve městě" snižuje na únosnou mez. Při minulé návštěvě jsem totiž nakódoval box pouze zvenku a pak se při otevírání divil, že nejde otevřít. Za "mírný poplatek" mi tenkrát pomohl personál. Současné boxy jsou na klíč a za "pouhých" 60 Kč na 24 h poskytnou prostor pro úschovu.

Volné ruce jsou pro chození po městě přece jen lepší. Stejně tak je dobré, pokud člověk může jezdit metrem. Chvíli nám trvá, než se zorientujeme v nabídkách časových jízdenek a trasách metra. Volíme (snad správně) jízdenku na 72 h. Těch 220 Kč za ni, sice vypadá jako dost peněz, ale v pohodě se projezdí. Pobyt pro nás začíná výletem na Vyšehrad. Díky metru jsme tam velmi rychle a už se fotíme před Kongresovým centrem, hotelem Corinthia towers a Nuselským mostem. Vyšehradská skála pak poskytne další místo pro záběry a výhled na Prahu. Pravda, počasí by mohlo být i lepší, ale zatím neprší. Ještě proběhneme kostel, hřbitov a okolí, posedíme trochu na lavičce atd..

Přesun do centra je záležitostí několika málo okamžiků. Průvan v metru mi nedělá vůbec dobře, mám za sebou pořádné nachlazení v uplynulých dnech. Projdeme Václavák a ulicí Na Příkopech dojdeme až k Obecnímu domu a Prašné bráně. Cestou sledujeme výklady obchodů a nestačíme se divit. Cenové akce značkového zboží jsou ještě výhodnější než u nás "na venkově". Kroutím hlavou a jsem zase "sedlák ve městě". Začíná trochu pršet a tak je nejvyšší čas vyzvednout zavazadlo a jít se ubytovat. Hotel najdeme opravdu rychle a bez mapy. Následuje oběd a odpočinek. Přece jen, cesta byla únavná. Později nás trochu zdrží déšť, ale večer opět pokračujeme v poznávání krás velkoměsta. Na Můstku vylezeme z metra nevhodným exitem a tak nás čeká malé bloudění. Samozřejmě skoro v tom největším lijáku. Ale to nevadí, projdeme pár zajímavých uliček, obchůdků a pasáží. Poprvé se divíme, co všechno se prodává, nebo přesněji, co všechno se kupuje... Návrat do Vysočan a večeře v příjemné pizzerii završí náš první den.

Na sobotu máme logicky nejvíc plánů. Naštěstí neprší, i když je zataženo. Hned ráno jedeme do kina Imax. V Paláci Flora jsme před 10 h a tak se můžeme kochat touto prodejní galerií. Představení Divoké safari 3D je krásnou ukázkou možností technologie Imax. Opět přesun do centra a z Václaváku na Staroměstské náměstí. Je právě poledne a pozorujeme představení Apoštolů na orloji. Nejsme sami, kolem nás je to samý cizinec, stejně jako po celou dobu. Nenecháme si ujít prohlídku Muzea sexu. Vstupné není zrovna levné, ale co dneska je ???  Týnský chrám se opravuje a má zavřeno. Velká škoda, mám ho moc rád. Po malém odpočinku se přesunujeme na Karlův most a Kampu. Zvláště tu si užíváme, protože si skoro neumím představit romantičtější zákoutí. Pak rychle Nerudovkou nahoru. Proč rychle ???  Protože se setmělo a spustil se pořádný liják. Schováváme se v podloubí.

 Hrad procházíme s deštníkem. Drobně poprchá. Chrám Svatého Víta vzdáváme, před vchodem je nekonečná fronta. Lahvička zeleného čaje ve Fast foodu za 55 Kč je důvodem mého dalšího "sedláckého" podivování se. O 200 m dál, pod Starými zámeckými schody, je stejný čaj za 16 Kč. Jedeme do Vysočan a nacházíme krásnou restauraci v námořnickém stylu. Tady si odpočinem a najíme se za "normální" peníze. Oddech na hotelu přichází vhod, stejně jako útočiště před dalším deštěm. Večerní procházka k Sazka aréně a odjezd metrem do centra, k noční prohlídce Prahy, nakonec patří k nejzajímavějším částem našeho pobytu. Atmosféra nočních uliček Starého města, nasvícený Hrad a Karlův most, noční Staromák a Václavák, to všechno tvoří neopakovatelné zážitky.

Je neděle a čas našeho odjezdu. Odcházíme z hotelu a opět zavazadla ukrýváme na nádraží do boxu. Pozorujeme hemžení policistů, zřejmě se očekává příjezd fanoušků Brna na zápas s Viktorkou. Po chvilce jsme na Václaváku a kráčíme směr Lucerna. Prohlížíme si celou pasáž a kupujeme vstupenky na výstavu Bodies exhibition. Také nejsou levné, ale výstava stojí za vidění. Jen nám po čase vadí vzduch a horko v hlavním sále Lucerny. Ten vypadá v TV větší než ve skutečnosti. Z výstavy jdeme rovnou přes Karlův most dolů na Kampu a kupujeme lístky na vyhlídkovou plavbu lodí po Vltavě. Celou cestu fotím jako šílenec. Ale takové záběry se dají opravdu získat jen z hladiny Vltavy. Pro mě jsou to úplně nové pohledy na město. Náš pobyt končíme prohlídkou další části Čertovky a posezením ve velice příjemné a cenově dostupné Malostranské pivnici. Teď dělám reklamu, ale oprávněnou. Cestou na nádraží ještě zvládneme Havelské tržiště a tady už se trochu otřásám hnusem nad cetkami a kýčem, který se tu prodává.

Tak to je můj pohled na 3 dny prožité v Praze. Možná se toho dalo stihnout víc, možná míň, kdo ví... Jsem vždycky potěšený krásou a atmosférou tohoto města a i když se některým věcem podivuji, rád se sem vracím. Pověst Prahy jako velmi drahého města je pravdivá jen částečně. Jsou restaurace, kde je polévka za 185 Kč, to je pravda. Pak jsou ale také ty, kde je pivo do 30 Kč a jsou přímo v samém centru a v blízkosti největších památek. Ceny v okrajových čtvrtích jsou pak mnohdy nižší než v našem krajském městě Zlíně. A to nejen v restauracích, barech a jiných podnicích, ale také v běžných obchodech. Jako občasnému návštěvníkovi hlavního města mi spíš vadí nekonečné zástupy zahraničních turistů, kteří se mnohdy nechovají zrovna slušně. A jak je to s tím "sedláctvím ve městě" ??? Snad to není tak zlé. Dokonce už vím, že v tom velkém stánku dole na Václaváku je párek v rohlíku za 40 Kč, a v tom menším, jen asi 30 m od prvního je úplně stejný párek za 20 Kč. Stačí se jen dívat a mít oči otevřené...