"Je to klaun!", volaly děti

Neměli by politiku dělat dospělí lidé? Mnozí z nás se jistě takovou otázkou zabývají. Odpověď se ovšem nehledá snadno. Posuďte sami.

Tomáš Julínek, odvolaný ministr zdravotnictví se svěřil médiím, jak dojemného loučení v úřadu se dočkal. Kvůli němu se ani neúčastnil slavnostního oběda v rámci jmenování nových ministrů. Slíbil svou přítomnost na rozloučení se zaměstnanci.Proti tomu se nedá nic namítat. Sliby se mají plnit. Proč nás ovšem pan bývalý ministr neušetřil následného dětinského melodramatu? Svůj poslední den na ministerstvu hodnotí jako velmi příjemný. Není prý obvyklé ve státní správě, aby se tolik zaměstnanců přišlo do kanceláře ministra rozloučit. Bylo to prý až dojemné. Jeho lidé pochopili za ty dva roky, že dělali práci, která měla smysl. I na podepisování fotografií nakonec došlo. To už jen stěží zadržuji slzy i já. Pokud panu ministrovi ještě nějaká fotka s autogramem zbyla, rád bych ji získal. 

Mirek Topolánek, premiér ČR a úřadující předseda Rady EU, zase pohovořil o svých pocitech ze setkání s Vladimirem Putinem. Měl prý neopakovatelnou příležitost s ním jednat "na čtyři oči". Podrobil ho dokonce testu specifického Topolánkova humoru, který ne každý snese. Vznikaly tak prý situace, které jsou jen těžko popsatelné. Dodávám k tomu - naštěstí se nedostaly na veřejnost, podobně jako zápis z jednání se Sarkozym. Další ohromný zážitek si náš premiér odnesl z jízdy autem, které řídil osobně ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Pasažéři Topolánek a Tymošenková v té chvíli zřejmě unikali všem ochrankám a bezpečnostním složkám. Jak málo stačí k radosti.

David Rath, středočeský hejtman a poslanec ČSSD, se v rozhovoru pro Lidové noviny pustil na tenký led řešení ekonomických otázek. Nepřímo srovnal Hitlerovu ekonomickou politiku s tím, jak by se měla řešit současná hospodářská krize. Hitler prý zbrojením dal lidem práci a nastartoval tak ekonomiku. Úžasná myšlenka, úžasně dospělého politika. Rath se tak zařadil hned vedle krajně pravicového rakouského extremisty Haidera, který na podzim zahynul při autonehodě a v minulosti chválil Hitlerovu zaměstnaneckou politiku. Nebo vedle rakouského poslance Svobodných Zangera, který pro televizi uvedl, že "nacismus měl i dobré stránky". Na klauna jsem pomyslel už při mnoha dřívějších vyjádřeních pana Ratha, ale jeho ekonomické recepty zatím překonaly všechno. Snad za ně aspoň nebudeme muset platit poplatky.

Jiří Čunek, odvolaný ministr pro místní rozvoj, zhrzený jako dítě kterému sebrali hračku, veřejně konstatuje, že "netušil jak pitoreskně je řízen tento stát a kým je ovládán". Měli bychom prý udělat vše, "aby tu vládla vláda a ne lobbistické skupiny". Na rozdíl od předešlých klaunů je tento výstup přece jen v něčem zábavnější. Skutečným důkazem něčeho pitoreskního je Čunkovo působení na ministerstvu, ve vládě, v politice, ve veřejném životě. Pro mě osobně klaun číslo jedna, na kterého budu vzpomínat s upřímnou slzou v oku. Jeho slovní a myšlenkové motanice při veřejných vystoupeních jsou totiž nezapomenutelné. Jako zábavný bonus bychom mohli vnímat rozhovor s jeho dcerou v médiích, ale osobně ho velkoryse přehlížím, protože už jsem se pobavil dostatečně klauniádami samotného "politika".

Alexandr "Saša" Vondra, vicepremiér pro evropské záležitosti, pronesl projev v sídle Rady EU. Na tom by snad ještě nemuselo být nic nedospělého. Po sdělení, že "umění je svoboda a svoboda vyjádření je demokracie", se však následně nestačil omlouvat. Důvodem se stalo dílo Entropa, výtvarníka Davida Černého. Ne všechny státy vyobrazené na plastice, nadšením zajásaly nad svobodou umění a českým humorem. Nic proti Entropě. Pobavila mě, ale umím si představit, že ne všichni musí sdílet stejný pocit. Dostali jsme se na titulní stranu Financial Times a o plastice se opravdu mluví. Ale zůstává tu mystifikace, kterou autor dotáhl k naprosté zvrhlosti. Mystifikoval totiž zadavatele, především Alexandra Vondru a s ním celou vládu. Snad se ve vážnějších otázkách dočkáme dospělejších přístupů a řešení.

Jak je vidět, nudou u nás rozhodně netrpíme. Politici dělají všechno proto, aby nám nabídli dostatek dětinské zábavy. Bylo by opravdu škoda, kdyby je vystřídali nudní, seriózní a dospělí nástupci. Kde bychom viděli tolik klaunů pohromadě, když kvalitní cirkus je dnes vzácností? Politika může vyvolávat různé vášně. Když ji budeme brát více jako kabaret, myslím že neprohloupíme. A až budou děti zase volat: "Je to klaun!", mysleme na to, že to může být i politik. Nakonec, proč by nemohl být?