Havířovsko - ostravská skupina Kryštof . Možná ji znáte, možná ne. Jejím frontmanem je Richard Krajčo. Ano, ten frajírek, který má tmavé sluneční brýle snad nastřelené do čela. Já a Kryštof, to byly ještě nedávno dva absolutně neslučitelné světy. Přiznávám, Krajča jsem skoro nesnášel. Nikdy však neříkej nikdy...
Téměř přesně jeden rok uběhl od doby, kdy jsem začal blogovat. Jeden z mých prvních příspěvků se zabýval koncertem skupiny Kabát. Článek sklidil slušný ohlas, potěšil mě i zájem fanouškovského serveru o jeho převzetí. K tomuto malému výročí se dnes vrátím opět hudebním tématem. Zabrousím sice do jiného žánru, ale snad tím nikoho neurazím. Než se dostanu ke koncertu Kryštofa v Buchlovicích, budu muset udělat malou exkurzi do minulosti. Vzpomínám si na TV pořad, ve kterém jsem skupinu Kryštof viděl poprvé. Šlo o dokument mapující ostravskou hudební scénu a jelikož jsem Ostravu dobře znal a měl k ní vztah, nenechal jsem si informace o zdejších kapelách uniknout. Vím přesně, že jsem měl dost nepříjemný pocit z celkové image tehdejšího Krajča, ale přitom mě zaujala lehkost a uvolněnost muziky Kryštofa.
Snad i proto jsem v roce 2006 navštívil jejich koncert poprvé. A taky, abych někomu udělal radost. Odcházel jsem z něj velmi spokojený. Show, které jsem byl svědkem, mě až zaskočila. Dokonalá choreografie na téměř prázdném pódiu, velká mechanická kostka, přesouvající se až nad hlavy diváků a skrývající v sobě frontmana skupiny, dechová sekce, dodávající hudbě nebývalý šmrnc. Bylo mi jasné, že Kryštof nevidím naposledy. Ohlášené následné akustické koncerty slibovaly další kvalitní zábavu. A naplnily ji měrou vrchovatou. Po celé republice skupina musela mnoho koncertů přidávat, beznadějně vyprodaná divadla si žádala další dávky inteligentní zábavy. Akustické koncerty doprovázené mluveným slovem mezi písničkami, dotazy diváků, celková pohodová atmosféra a spousta humoru slovního i hudebního, přinesly myslím úplně novou formu zábavy pro diváky.
Proto jsem se dlouho nerozmýšlel, když mi sestra nabídla možnost navštívit koncert Kryštofa v Buchlovicích. Naše malá výprava ve složení sestra, švagr, přítelkyně a já, se přesouvá na místo v pátek 27.6.2008 .Malá fronta u vchodu není naštěstí nekonečná. Prohlídka, ani jiné šacování se vůbec nekoná, usoudil jsem, že tady se bezpečnost moc neprožívá. Zaujímáme místo na zemi zdejšího amfiteátru. Rozkládám na zem maskáčové kango, které aspoň překrývá cihlovou drť. Pozoruji cvrkot a bavíme se se švagrem. Probereme Lost, Kryštofa a další zásadní témata. Předkapela Charliestraight
www.charliestraight.com mě moc nebaví, až do závěrečné písničky. Jejich "Rohlíky ve vaně" se mi líbí hudebně i textově. Nevyhnutelná malá přestavba pódia netrvá nijak přehnaně dlouho a těšíme se na Kryštofa. To už se zvedáme ze země a sledujeme zbytek koncertu ve stoje.
Koncert začíná. "Dovolte abych se představil, Jsem pan sen" zní první tóny starší skladby. "Dovolte abych se představil, Jsem Kryštof". A už to jede naplno. Kapela střídá novější kousky s těmi staršími a složení playlistu tak slibuje průřez celou tvorbou. Přichází malý technický problém bubeníka. Krajčo však není vyveden z míry a nasazuje písničku, kterou si podle jeho slov, lidé na koncertech zpívají nejvíce. "U stánků na levnou krásu....." Směji se, až se za břicho popadám. Nedvěda nesnáším, ale říkám si, co jeho autorské práva ? Problém ještě není vyřešen a tak přichází vtip. Je o papouškovi Karlíkovi a je docela sprostý. Ale lidi se baví. A jedeme dál. Přichází poetičtější polohy např."Jak poslední mažoret ze sta,Jak básník z Ostrava City, Jak terorista" , tak tu mám opravdu rád. Možná kvůli té Ostrava City, těch 13
let, kdy jsem tam jezdil, jen těžko smáznu.
Zábava je v plném proudu. Dav pod pódiem střídavě tančí nebo zpívá společně s kapelou. Pokud by někdo snad chtěl odpočívat, nemá šanci. Krajčo jen řekne: "Naučíme vás tancovat" a pak skupina na pódiu předvede něco ze své choreografie. Vypadá to opravdu zajímavě. Jen toho místa by mohlo být víc. Přichází také poděkování divákům. Právě Buchlovice se stali v historii skupiny významným mezníkem. V roce 2001 byly prvním místem, kde kapela vystoupila mimo Havířov a Ostravu. Krajčo vzpomíná na těch 25 diváků pod pódiem a roli předkapely před koncertem Tatabojs. Ale pokračujeme v jízdě. Dechová sekce to rozjíždí a trocha balkánských rytmů nezaškodí. Bubliny z bublifuku vypouští někdo z diváků, ale ve světlech z pódia dokreslují atmosféru. Ta graduje v několika hitech skupiny. Pomalu se dostáváme k závěru koncertu. Je vidět, že se nikomu končit nechce. Ani lidem, ani skupině.
Přichází opravdové uvolnění při "Na paty šlapem si já a Ty, Nikdo se nesměje, a v dálce země je kulatá", to už skáčou úplně všichni. Následuje další balkánská zběsilost a to si říkám, že se pódium možná i rozpadne. Končíme posledním z přídavků, jakousi Krajčovou osobní zpovědí, Jízda v protisměru. Zní mi pak v uších ještě dlouho. Je po všem a já jsem moc spokojený. Viděl jsem další výborný koncert, na který si vzpomenu i v budoucnu. Naprosto profesionální výkon Krajča i všech kluků z kapely. Obdivuji dechovou sekci a naprostou hravost, která z hudby Kryštofa vyzařuje. Nedílnou součástí jejich muziky jsou i texty, které na naší hudební scéně považuji za ojedinělé. Mnohdy bych snad ani nepátral po významu těch slov, ale dokreslují a tvoří atmosféru jednotlivých skladeb. Krajčo je prostě "Básník z Ostrava City" a už si o něm nemyslím, že je jen libový frajírek. Je to především profesionál.
Richard Krajčo - zpěv,kytara
Nikolaj Atanasov Arichtev - basová kytara
Evžen Hofmann - kytara
Jakub Dominik - bicí
Nikos Petros Kuluris - saxofon
Nikolas Grigoriadis - trumpeta
Ondřej Kyjonka - pozoun
www.krystof.net
