Děti a počítače, aneb kdo si hraje nezlobí ???

K tomuto malému zamyšlení mě vede nejen osobní zkušenost, ale také příběhy přátel a známých. O tom, že žijeme obklopeni nejmodernějšími technologiemi ví každý z nás. Umíme jich využívat ve svůj prospěch, nakonec i díky nim si právě můžete číst můj blog.

Na naprosté technologické špičce se nachází osobní počítače - PC. Velká část společnosti se denně setkává před obrazovkami monitorů. Je téměř jedno, jestli jste lékař, učitel, dělník u technologické linky, bankéř, vědec, student, podnikatel, úředník nebo obchodník. Dokážete odhadnout, kolik času denně trávíte sezením u počítače ???

A hlavně - dokážete odhadnout kolik času denně vydrží u PC prosedět dnešní děti ???  Fenomén videoher je velkým tématem dneška i budoucnosti. V tomto odvětví celkové obraty pomalu překonávají filmový průmysl. Uměl si to ještě před několika málo lety vůbec někdo představit ???  Hry jsou stále dokonalejší, přesně podle možností hardwaru, na kterém jsou provozovány. Jeho rychlejší vývoj je pak přímo podmíněn také vývojem herních titulů. Je možné vůbec dnešním dětem nabídnout alternativu této zábavy ???

Nechci ze široka rozebírat negativní dopady hraní. Myslím, že nejsou jen negativa a že i videohry mohou děti svým způsobem obohacovat, nebo dokonce vzdělávat. Jde totiž o interaktivní činnost, narozdíl např.od pasivního sledování mnohdy bezduchých TV pořadů nebo filmů. Jde mi o celkový čas, který děti prožijí ve společnosti PC. Dnes je docela běžné, že s PC děti pracují ve školách - a je to tak dobře. Po příchodu domů, ovšem mnohé z nich opět usedají k obrazovkám a dokážou hrát nekonečné hodiny v jednom zátahu.

Jiné děti se věnují třeba on-line komunikaci nebo jiným činnostem, ale na čas při tom nehledí stejně jako při hraní. Každý ať se zamyslí sám nad tím, kolik svým dětem dává času u PC. Znám příběhy rodin, kde po koupi PC nastala naprostá změna životního stylu. Děti, do té doby sportující a mající mnoho zájmů, najednou vesele a spokojeně tloustnou u počítače. Ostatní zájmy jdou najednou stranou a vítězí videohry. Kamarádi jsou především ti, kdo jsou na ICQ, nebo ti kteří mají nejnovější herní tituly.

Sám Bill Gates s hrůzou zjistil, že jeho dcera prožije denně u počítače až 6 hodin. Rozhodl se zcela správně tento čas omezit na maximálně 2 hodiny. Dětem nejde v tomto nic vyčítat. Je na rodičích, aby sami posoudili, kolik času u PC je únosné. Hraní her má jistě své dopady do schopnosti navazování normálních vztahů, respektování autorit nebo celkového vnímaní světa kolem. Ve hře si po ztrátě života nahrajete uloženou pozici a "žijete" dál. Kromě příšer střílíte po lidech nebo bouráte několikrát v autě a opět se vlastně nic moc nestane. Jak asi tento svět vnímá dětská duše.... Bere ho opravdu jen jako hru, nebo pak v reálném světě má problémy s vnímáním reality ???

V dnešní době bohužel rodiče dětí většinou pracují v časově velmi náročných zaměstnáních. Proto je pro ně regulace času svých dětí složitou činností. Vzniká syndrom "odložených dětí", těch které "vychovává" počítač. Nakonec dítě dlouhé hodiny hrající videohry nezlobí a rodiče mají klid. Jak tento klid může být ošidný, se může ukázat časem na vývoji dětí a to psychickém i fyzickém. Zkuste si někdy všimnout agresivity dětí, pokud jim berete jejich hru, zamyslete se nad tím, co dokážou dělat pro to, aby dál hrát bylo možné. Podívejte se na to, jak děti sedí a kolik hodin v těchto zkroucených pozicích vydrží.

Nechci nikoho poučovat ani moralizovat. Dávám jen všem k zamyšlení, jestli opravdu dokážeme být důslední a dětem čas u PC regulovat. A hlavně, jestli dokážeme nabídnout vhodnou alternativu. Celkový rozvoj dětských osobností by neměl být postavený jen na poznávání světa přes obrazovku monitoru....