- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A tudíž vůbec, ale vůbec nic překvapivého neshledávám ani na faktu, který by se mohl zdát krajně nepravděpodobný v zemi, která:
- se nachází v recesi, tedy v období poklesu ekonomiky, kdy je málo peněz na všechno,
- má vládu rozpočtové odpovědnosti, která si jako svůj volební program stanovila konsolidaci veřejných financí,
- bezostyšně tvrdí, že prý chce bojovat proti korupci,
- a která soustavně tvrdí něco v tom smyslu, že „úspory na straně výdajů jsou větší než na straně příjmů“.
(Z čehož to poslední, je mimochodem blbost i logická, protože netuším, jak se dá „šetřit“ příjmy. Zvyšování daní zůstane vždycky jen zvyšováním daní a nikdy nebude šetřením.) A tím jen zdánlivě překvapivým faktem je, že objem veřejných zakázek v roce 2012 vzrostl ve srovnání s rokem 2011. Nárůst objemu vypsaných veřejných zakázek z 269,4 mld. na 294,1 mld. korun, tedy o 10 procent, těžko vysvětlíme nějakou berličkou typu inflace, protože inflace deseti procent loni zcela zjevně nedosahovala.
Zkrátka a dobře, jakkoliv se to zdá nepravděpodobné v době krize u vlády, která se snaží před veřejností vyrobit si mediální obraz ukazující, že dělá všechno pro zlepšení veřejných financí, faktem zůstává, že naprostý opak je pravdou a stát utrácí a zvyšuje veřejný dluh čím dál víc. A své rostoucí utrácení a rostoucí navyšování dluhu, který je hlavní příčinou hloubky stávající evropské hospodářské krize, si stát financuje zvyšováním daně z přidané hodnoty, zvýšením daní pro lidi s nejvyššími příjmy, menším růstem důchodů anebo likvidací daňových slev na děti u živnostníků. Což všechno jsou počiny, které tahají z lidí peníze, takže chudší lidi pak mohou ještě méně utrácet a ještě víc krizi prohlubují. A vláda své chování – zvyšování dluhu i tahání většího množství peněz z lidí - ještě neváhá bezostyšně označit za protikrizový balíček, ačkoliv obojí krizi zhoršuje.
A přece je na tom všem něco, co mě překvapuje.
Totiž synek se nesnažil ani moc zapírat, zkrátka vysvětlili jsme si, že do květináče patří kytičky, a kdo kytičku popadne, tomu ruka upadne. A oba teď víme, na čem jsme, a docela nám to vyhovuje, neb poznání osvobozuje.
Tak proč tedy, herdek, veřejnost domácí i evropská tak zatvrzele odmítá pochopit, že pohádky o balíčcích, šetření, prorůstových opatřeních či protikrizových komisích jsou ve skutečnosti jen pohádkovým pojmenováním pro rostoucí odklánění veřejných peněz?
(Kratší verze tohoto textu byla originálně napsána pro Literární noviny.)
Další články autora |
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...