Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Krušné hory: tak krásné, až vás rozbolí duše

Když navštívíte Krušné hory, vtáhnou vás do sebe a nikdy nepustí, i když budete stovky kilometrů daleko. V duši vám zůstane krása mystické krajiny, pocit, že se tady stalo něco, čehož důsledky jsme nedokázali zvládnout…a bolest.

Po čtvrté v životě do Krušných hor. Na týden. Objevovat místa, která prozatím zůstala během předchozích návštěv skryta. Navštívit oblast, která patří – alespoň podle mě - k nejkrásnějším a nejpůsobivějším u nás. A nese si s sebou historii, z které vás leckdy zamrazí. Bohatství hornických obcí, úpadek po konci těžby, vyhnání sudetských Němců a neschopnost je odpovídajícím způsobem nahradit, utrpení vězňů v jáchymovských lágrech, polistopadový kapitalismus, který se nadechl a teď se někde dost zadýchává, dusí a skomírá…a neskonalá krása náhorních plošin, hlubokých lesů, vrchovišť, z kterých ráno stoupá tajemná mlha a v létě u nich v noci mrzne, proudy potoků a řek, které rašelina po dešti barví do ruda, vodní plochy vytvořené pro doly, které teď působí jako blankytně čistá jezera v Pobaltí nebo Skandinávii, když se od jejich hladiny odráží slunce a vytváří panoramatické obrazy okolí…

Krušné hory - Mrtvý rybník

Sedíme v Kadani v kavárně. Už je pozdě večer. Je třeba najít ubytování. Cíl pro zítřek je jasný. Měděnec a areál bývalého rudného dolu. Výsledek - Kovářská. Tisícová obec – samozřejmě historicky spojena s rudným hornictvím - na hřebeni hor a blízko Měděnce. Hotel působí značně socialisticky…a neúměrně předimenzovaně současné atraktivitě místa z hlediska turismu. Uvidíme, co nás čeká. Vyjíždíme serpentinami z Klášterce nad Ohří, ocitáme se na úžasné náhorní plošině Krušných hor s vodní nádrží Přísečnice. Panorama dokresluje skipová věž bývalého dolu Měděnec a parky větrných elektráren.

Cesta do Kovářské horami je nádherná…příjezd do obce…rozpačitý. Buď se tady zastavil čas, nebo se všichni odstěhovali a nechali své domy napospas osudu, nebo skončila před několik týdny válka a byli odsunuti poslední sudetští Němci, s nimiž je historie oblasti spojená. Ne, je rok 2017 – přece jen některé domy mají vyměněná plastová okna a u autobusové zastávky visí reklamy. A některé budovy ukazují, že se tady lidé na počátku devadesátých let pokoušeli budovat kapitalismus…a neuspěli.

Obrovský hotel je prázdný. Obsluha na recepci mi vysvětluje, že s výjimkou zimní sezóny je to normální. Ale ještě přijedou chlapi ze Slovenska – letci. Místo pro ně má význam, budou tu trénovat s vrtulníky a v Kovářské je Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím, která se zde odehrála v září roku 1944.
Takže v hotelu s kapacitou sto míst bude uprostřed letní turistické sezóny spát jeden chlap z Frýdku-Místku, jedna irská setřice a deset slovenských profíků přes vrtulníky.
Je čas na obchůzku. Vedle hotelu je park, před ním parkoviště. Místa, kde se hlasitě baví, popíjí, pokuřuje, pohuluje místní nudící se mládež…A také barokní kostel svatého Michaela, který je krásný…a vedlejší chátrající fara. Naproti hotelu obrovská škola a další krásná budova s padající fasádou - opět zrekonstruovaná okna a jeden zdá se nový pokus otevřít v obci alternativní kavárnu, cukrárnu nebo něco v podobném duchu. Po dobu pobytu - zavřeno.

Všechny hotely, penziony, restaurace, bary a hospody jsou zavřené – některé evidentně nedávno, některé už před řadou let. Výjimkou bar kousek od hotelu. Zpočátku budím mezi místními nedůvěru. Pro pivo musím k baru. Navíc jsem přišel střízlivý, a to už je devět večer. Když si dávám třetí a lehce zažertuji, tvrďák číšník vyhodnotí, že nejsem úplný pitomec a začíná mě obsluhovat. Letce taky, nosí jim rundy kořalky. Na baru se normálně kouří.

Procházka Kovářskou je pro člověka zvyklého na malebné jihočeské nebo valašské vesničky mírně depresivní. To město bylo jednoznačně větší, bohatší, prosperující. Teď je poloprázdné, domy padají, náznaky obnovy ukazují většinou jen nová plastová okna a pár světlých výjimek. Vyhnání sudetských Němců po válce snížilo počet obyvatel na čtvrtinu – tedy tisíc lidí. A ty domy - jsou krásné - postavené s citem a výstavně. Jen mají svou slávu z 19. a počátku 20. století evidentně jaksi za sebou.

Krušné hory

Není na místě vést nekonečnou a hluboce odborně-intelektuální debatu bez jasného konce, zda vyhnání ano-ne, koho ano-koho ne, kdy, jakým způsobem a formou….nebo o tom, zda sedí lépe slovo odsun, vyhnání nebo jakékoliv jiné.
Fakta z cest Krušnohořím zní takto: přesto, že k vyhnání/odsunu/doplň termín dle zvážení a politických postojů/ došlo, nedokázali jsme od konce druhé světové války jizvu zacelit a vrátit těmto místům život, prosperitu, štěstí a krásu. A těch míst najdeme v Krušnohoří mnoho, opravdu mnoho…Přebuz, Abertamy, Jáchymov, ale i třeba východnější Krupka. Když těmi v minulosti výstavními a s citem pro detail a prostor vybudovanými lokalitami dnes procházíte, je vám občas smutno. Třeba, když zapadá letní slunce nad Kovářskou, vy jste do baru vyrazili v kraťasech a sandálích (bez ponožek) a cestou domů je to spíš na zimní bundu.
Čest a úctu výjimkám, kde je tomu jinak. Boží Dar a tak. A sílu těm, kteří v těchto podmínkách pořád bojují, a provozují své podniky, firmičky a provozovny.

Sedmdesát let poté, kdy jsme odsud původní obyvatelstvo odsunuli, dvacet osm let od doby, kdy jsme poslali snad nadobro pryč ty, kteří stále slibují ráj pracujícím už tady na zemi (zatím máme na světě jako důsledek tohoto projektu od začátku dvacátého století pouze několik desítek milionů zavražděných lidí), jsme udělali pokrok menší, než bychom čekali.
Působí nesmírně pozitivně a cítíte radost, když procházíte těmito místy a vidíte, že se něco děje, někdo něco buduje a opravuje, dává svojí energii do něčeho, čemu věří, protože věří v dobrou budoucnost. A mrzí vás, že je těchto případů v Krušných horách méně, než byste jako návštěvníci Krkonoš, Šumavy nebo vlastně i Beskyd předpokládali. A oproti tomu na vás vyskakuje stále příliš mnoho ran, jizev minulosti a některé už se nikdy nezhojí…rozloží se a zmizí.
Vlaky po železniční trati mezi Chomutovem a Vejprty, která vede přes Kovářskou, už také nejezdí. Nádražní budova je v dezolátním stavu. Nahradily je autobusy. Jezdí často. A často prázdné.

Návštěva areálu bývalého železnorudného dolu Měděnec – vím, je to zakázané a nesmí se tam, ale žádné zábrany ani plot zde již fakticky nejsou - je neskutečný zážitek. Ocitnete se mimo čas, vše má naprosto jiný rytmus, než jste zvyklí. A je tady naprosté ticho, tak naprosté, že z něj mrazí. Irská setřice je mírně nervózní.

Když přijedete z Ostravska a Karvinska, kde zásadním problémem všech opuštěných průmyslových areálů jsou nájezdy…však víme koho…a pohybujete se v areálu, kde leží na zemi spousta železa, kabelů a bývalého zařízení, s obavami. Vše z toho by se přece dalo zpeněžit. Takže, jak to je? Jsou místní…však víme kdo…líní sem dojet? Vše cenné už odvezli? Nebo prostě respektují, co já jsem porušil?

Každé skřípnutí těžkých železných dveří vedoucích do skladů a dalších prostor technického zázemí bývalé šachty ve vás vybudí strach, že z nich vyskočí někdo, komu jste hornicky řečeno…sfárali do revíru. A on nikde nikdo. Pusto a prázdno. Areál je nehlídaný a absolutně opuštěný. Místy skládečka nepotřebného materiálu. Pneumatiky jako standardní součást našich skládek…nemocniční lůžka, masážní lehátka…co ta tu proboha dělají? Jaký bude osud tohoto místa?

Z tisícihlavého Měděnce je dnes obec se sto obyvateli. A s krásným vrchem Mědník nad ní, kde si můžete na malém prostoru projít historii místní těžby a podívat se na zrenovované štoly, a také pěkným náměstíčkem, malým muzeem hornictví u stylové putyčky u autobusové zastávky...a rozpadajícím se hotelem u hlavní cesty.

Monumentální dílo Jana Zahradníčka – fyzicky slabého, nemocného, postiženého básníka, jehož režim, který Důl Měděnec v roce 1968 otevřel, fakticky utýral – Znamení moci - začíná takto: Bylo k zalknutí – Nikoliv naráz/Nikoliv všichni najednou/ale nenápadně a tu a tam/tak jak zněl příkaz dne/nepozorovaně se rozkládat/poslední zbytky minulosti se vytrácely…

Tyto verše jsem fyzicky cítil…nejen v Měděnci kvůli tomu, že bylo tak pekelné vedro, že původně výstavně lesklá irská setřice po skoku do místního odkaliště vypadala spíš jako odporná příšera lezoucí z hlubin a smrděla více než mokrý pes…ale třeba také v Jáchymově, na Rolavě, večer na Kovářské, než jsem vypil potřebný počet piv... Ty pocity přinesla minulost, která v těch místech přebývá, a to, že mnoha místům, která by si to zasloužila, nedokážeme vtisknout smysluplnou současnost a budoucnost. Kdo četl předchozí blogy autora, ví, co tím myslí.

Autor: Marek Síbrt | pátek 24.11.2017 8:32 | karma článku: 20,32 | přečteno: 1030x
  • Další články autora

Marek Síbrt

Střední Krušnohoří: Když vám auto v zapomenutém kraji prokopne kůň

Výlet do opuštěných míst, na která politici uplynulých desetiletí zapomněli. Tam, kde uzdravují přírodu z peněz EU. Tam, odkud zmizeli trampové. A kde vám po úchvatném zážitku na hřebeni hor u Kalku prokopne auto kůň

5.10.2021 v 8:35 | Karma: 17,59 | Přečteno: 432x | Diskuse| Společnost

Marek Síbrt

Střední Krušnohoří: Drsný a krásný kraj, na který lídr z Průhonic i Hurikán Ivan zapomněli

Realita Krušnohoří nad Chomutovem. Nikoliv do Litoměřic nebo Úštěku. Do Hory sv. Kateřiny, Kalku nebo na Výsluní by měli jet volební lídři z Průhonic a Prahy přesvědčovat místní o plánech co udělat s regionem v nelehké situaci.

7.9.2021 v 8:14 | Karma: 18,61 | Přečteno: 448x | Diskuse| Společnost

Marek Síbrt

Krušné hory: Kam dál? Elektrokola, parkovací anarchie a kouzlo opuštěných hor

Anarchie jednodenní turistiky, jejímž symbolem je auto a elektrokolo. Skomírající byznys. Horské scenérie kouzelných míst mimo návštěvnický zájem rozechvívající duši

31.8.2021 v 9:27 | Karma: 21,79 | Přečteno: 725x | Diskuse| Společnost

Marek Síbrt

Syn bez botiček: Nechytrá vláda tupě likviduje drobné obchodníky

Naprosto nekoncepční kroky vlády vedou k absurdním situacím, které likvidují malé živnostníky. Kdy si místo botiček pro syna můžete koupit plyšového krtka a sledovat papoušky ve zverimexu. Země pro budoucnost a chytrá řešení...

12.11.2020 v 8:20 | Karma: 31,45 | Přečteno: 1144x | Diskuse| Společnost

Marek Síbrt

Gotický kostel a Jaderná elektrárna, Bůh a Temelín. Jižní Čechy v nás

Když vás při putování podél Lužnice po výstupu na skalnatý ostroh nad řekou ohromí symboly, které si jsou zdánlivě daleko, ale ve skutečnosti blíž, než bychom čekali. Víra v Boha se setkává s vírou v technologický pokrok

9.11.2020 v 8:10 | Karma: 16,31 | Přečteno: 495x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

VIDEO: Jak vidí EU maturanti? Do Unie se už narodili, cení si cestování

1. května 2024  11:45

Česko ve středu slaví dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Redakce iDNES.cz při této...

Ukrajina zasáhla další ruskou rafinérii, okupační armáda zabíjela v Oděse

1. května 2024  9:39,  aktualizováno  11:16

Sledujeme online Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo...

Hasiči při pálení čarodějnic zasahovali u dvacítky požárů, často zbytečně

1. května 2024  9:14,  aktualizováno  11:13

Na mnoha místech Česka se během včerejšího posledního dubnového večera rozhořely ohně při tradičním...

Policie v Tbilisi nasadila proti davu plyn i vodní dělo, zadržela 63 lidí

1. května 2024  11:13

Gruzínská policie a demonstranti se v úterý večer střetli v Tbilisi u sídla parlamentu, který v...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

  • Počet článků 55
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1613x
Původem z jihu Čech, nyní už dvacet let ve Slezsku a na severu Moravy. Česko-moravsko-slezský patriot cestující po zajímavých místech země, která jsou často většině lidí úplně neznámá. Proto se texty budou mimo jiné zabývat úžasnými místy v ČR a lidmi, kteří v nich žijí. Do dvaceti let vrcholový sportovec, pak student, mediální analytik, novinář, mluvčí černouhelného gigantu v extrémně náročném období jeho existence, nyní vodař - poučený laik:-) A pořád trochu učitel i student...

Seznam rubrik