Adolf Hitler vs. Ivan Matoušek – po letech zase proti sobě
Příběh Ivana Matouška mě zaujal taky proto, že se během války dostal nakonec přes Anglii do francouzské armády, podobně jako můj strýc Josef Šesták. Takže když jsem zjistil, že je kniha o něm na světě, hned jsem se pro ni vydal. Kamenný Kosmas poblíž mého sídla naštěstí nezklamal, takže jsem si po malé chvilce hledání nesl Ivana Matouška z válečného regálu vítězně k pultu. Stejně tak jsem přibral rovněž čerstvý Hitlerův boj, neboť ta kombinace mě opravdu zaujala, při vědomí, jak se po letech octnuli Matoušek s Hitlerem svorně na jedné poličce. Hitlerův boj sice již dávno mám z nakladatelství Doplněk, ale tomuto luxusnímu provedení v pevné vazbě, se zlatými titulky, dokonce v jiném jazyce než je vlastní text, tomu nešlo odolat.
Ne snad že bych toužil po vlastnictví dalšího vydání, ale chtěl jsem využít příležitost k tomu, abych pořídil téměř selfie Ivana Matouška s Hitlerem. Sympatické dvě slečny prodavačky mi to na pultě bez problémů umožnily, a jen se omlouvaly za to, že Hitlera musí mít taky v nabídce, když už tedy vyšel. Ujistil jsem je, že je to v pořádku, svoboda slova a tak, načež jsme se ale všichni shodli na tom, že si mohli vydavatelé odpustit tu luxusní úpravu, v jaké nedostával ani za Hitlera tuto knihu každý nácek, většina se musela spokojit s paperbackem. I když je možné, že třeba všichni náckové, kteří dostávali Můj boj jako svatební dar, jej dostávali ve stejné luxusní úpravě jako je dnes k mání u nás. Ne ovšem aktuálně v SRN, kde vyšlo pouze 4000 výtisků, na obálce bez žádných hitlerovských zlatavých cingrlátek, ale s označením kritická edice. Ale možná právě s tím počítal náš vydavatel, a proto ponechal i na obálce českého vydání název Mein Kampf, třeba v naději, že si to budou do svých vitrin kupovat u nás právě němečtí náckové.
Pro srovnání ještě naše vydání z roku 1993
Podobně jako Hitlerův Můj boj má i kniha o Ivanu Matouškovi na obálce cizojazyčný název, ve francouzštině, současně ovšem na rozdíl od Hitlera i v češtině. Důvodem je to, že některé materiály jsou v knize uvedeny vedle češtiny v rámci autenticity i ve francouzštině, např. vzpomínky francouzských spolubojovníků Ivana Matouška, a počítá se taky s jistým nasměrováním publikace i do Francie. Jádrem knihy je ovšem unikátní stručný deník Ivana Matouška, pro malou ukázku bude ale možná nejlepší vzpomínka Jean - Louise Reussera:
Jistěže nemůžeme mít nic proti vydávání žádných knih, ani třeba Hitlera, je přeci svoboda informací, byť vydávat je v luxusním provedení jako přesné faksimile je zbytečné. Ale památka Ivana Matouška jistě hravě přežije i to, že zbabělý podělaný srátch Hitler, který se musel picnout, protože se neodvážil za své činy postavit jako chlap, má na rozdíl od něj knihu v pevné vazbě. Ta zlatá sazba na obálce Hitlerova majstrštyku byla totiž dělaná jen kvůli kšeftu, nikoliv s láskou, srdcem a respektem, jak byly připraveny vzpomínky na Ivana Matouška. A určitě i nám jenom prospěje, když na hrdiny jakým byl Ivan Matoušek nebudeme zapomínat.
Jan Šesták
Zeman je lhář, a Drahoš se svými voliči jsou svatí. Opravdu?
Jednou ze zásadních věcí, která je Zemanovi neustále vytýkána je to, že nás táhne k Rusku a k Číně, zatímco my patříme k Západu. Nějak se přitom ale pořád zapomíná, že Zeman třeba dávno před jeho zvolením podpořil Trumpa.
Jan Šesták
Podle Drahoše Zeman nepatří do pracující inteligence
Zatímco i bolševikovi kdysi došlo, že vedle dělníků a rolníků je třeba vzít na milost i vzdělance, pan profesor Drahoš má dnes mnohem přísnější kritéria, aspoň na druhé, když už ne na sebe.
Jan Šesták
Karel Gott dostal od Milana Kundery letos asi ten nejhezčí dárek
Dlouho poté, co dílo Milana Kundery Kniha smíchu a zapomnění vyšlo česky poprvé v roce 1981 u Škvoreckých v Torontu, jsme se dočkali druhého vydání v češtině, když knihu pro letošní vánoční trh připravilo nakladatelství Atlantis.
Jan Šesták
Včerejší "Ponížení - Anticharta" na ČT 2 muselo potěšit hlavně soudruhy
Tím, jak se jim před léty tento propagandistický majstrštyk povedl, když ještě dnes jsou kvůli tomu signatáři Anticharty veřejně ponižováni, dokonce na demokratické státní televizi.
Jan Šesták
Tony Prince - opravdová legenda mezi diskžokeji světa
Bolševik i v sovětských satelitech občas povolil pracujícím kapitalistickou hudební zábavu, a tak u nás během 40 let rudé totality zazpívali třeba Louis Armstrong, The Beach Boys, Johnny Cash nebo Depeche Mode.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
GLOSA: Trestání bezdětků? Má-li něco logiku, vytáhněte na to kanon
Premium Na živořící lidovce se sesypala hora kritiky za jejich návrh, aby bezdětní lidé odváděli vyšší...
Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog dospělým
Dospělí si v Česku budou moci koupit lehké drogy jako HHC, kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC,...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Na Česko loni útočili ruští hackeři. Nechte toho, vyzval je Černínský palác
Za loňskými útoky na českou internetovou infrastrukturu stáli ruští hackeři, uvedlo ministerstvo...
- Počet článků 505
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2755x