V poslední době snad nebyl důležitý zákon či mezinárodní smlouva, kterou by jedna – pravá nebo levá – strana neposlala k posouzení Ústavnímu soudu. U Ústavního soudu demokratický deficit nikomu nevadí?
V souvislosti s institucemi EU, hlavně u Evropské komise, nám vadí demokratický deficit. Když se však jedná o „naše“ domácí hřiště, pak najednou nevadí, že ústavní soudci jsou pouze navrhováni prezidentem a schvalováni Senátem, že nejsou voleni, nemají mandát jako např. poslanci a senátoři. Nemohou a nesmějí se chovat jako další komora Parlamentu. Prezident Klaus ve své řeči v Brně sáhodlouze vyprávěl o demokratickém deficitu, o ztrátě národní suverenity…
Radar a Lisabon. Pořád stejná písnička. Smlouvu o radaru chtějí poslat k Ústavnímu soudu sociální demokrati, Lisabon pro změnu prezident. Politici nechtějí nést odpovědnost za své vlastní rozhodnutí. Co kdyby náhodou naštvali své voliče a ti by je příště nemuseli zvolit. Tak ono rozhodnutí nechají raději na někom jiném a pak si umyjí ruce. Od čeho tady máme Ústavní soud, tak ať se stará. Osobně jsem zastáncem obou smluv a jako nezávislý si to mohu dovolit. Tak mi na tomto vadí jediné – neochota politiků, napříč politickým spektrem, vzít na sebe zodpovědnost za budoucnost a rozhodnout. Ano nebo ne, přijmout nebo odmítnout. To je demokracie.
Politiky volíme proto, aby rozhodovali. Jejich zvolením jim dáváme souhlas, aby rozhodovali za nás a v našem zájmu. Nevolíme je proto, aby svoji nerozhodnost nebo neschopnost delegovali na kohokoli jiného, ať už je to Ústavní soud nebo my, občané, byť pod libě znějícím slovem referendum. Řekl bych, že jsou politici, kteří prostě práci politika nezvládají, neumí vyjednávat, hledat kompromisy, ani rozhodovat. Takoví do politiky nepatří a ve volbách bychom to měli mít my, voliči, na zřeteli.
Vážím si Ústavního soudu jako instituce, vážím si i jeho členů, ale jeho posláním nesmí být vše, co se poslancům a senátorům objeví na stole. Nyní může Senát i Poslanecká sněmovna o obou smlouvách demokraticky rozhodnout. Udělat to, k čemu jsme jim my, občané a voliči, dali souhlas. Neposledně bez komentáře ponechám to, že na deset milionů obyvatel mi připadají tři komory Parlamentu jako neuvěřitelný luxus…
