Děti proti šikaně

Je jen jediná možnost, jak účinně bojovat proti šikaně…

Tak nějak vznikala prvotní myšlenka projektu hnutí Stonožka – Na vlastních nohou, projektu, který si dal nelehký cíl - pomoci zastavit šikanu ve školách. Jediná šance, jak účinně a efektivně bojovat proti šikaně je samo vědomí dětí, že je to jev veskrze špatný, nepřijatelný, jev, který nepatří do školy a do života vůbec.

Z počátku se tenhle nápad mohl leckomu zdát bláznivý, ale světe div se, ono to vyšlo. Do projektu se zapojilo více než 4000 dětí z českých a slovenských škol, které ve svých esejích nebo formou obrázků a kreseb navrhly, jak se účinně šikaně bránit a jak jim v jejich úsilí mohou pomoci dospěláci. Nejlepší práce daly vzniknout knize Děti proti šikaně, kterou spolu s dětmi, které do knihy přispěly, prezentovala prezidentka hnutí Běla Gran Jensen, s laskavým přispěním „první české Popelky“  Evy Hruškové a hudebního objevu roku 2007 Pepy Vágnera, na půdě Senátu.

Fantastická atmosféra, nádherné příběhy, jednoduché návody… Řeklo by se, jak prosté, jenže ono to zas tak jednoduché není. Je to startovní čára, začátek. Zprvu pouhá myšlenka, kterou se dětem a několika nadšencům podařilo uvést do života a zrealizovat. A věřte nebo ne, ani těch peněz to tolik nestálo.

Teď je řada na nás, dospělácích, abychom přiložili ruku k dílu a pomohli vydat tuto knihu v tak velkém nákladu, aby se mohla dostat do všech škol, do všech knihoven v celé naší zemi. Paní Běla G. Jensen se na závěr svěřila ještě s jedním svým snem, totiž přeložit knihu do dalších jazyků a v příštím roce, kdy naše země bude předsedat Evropské unii, distribuovat do škol po celé Evropě. Nedávné události ve Finsku ukazují, že šikana, agresivita a násilí ve školách není problémem pouze u nás. Je to problém, se kterým se v současnosti potýkají v různých podobách v každé společnosti. Pouze ta společnost, která si plně a se vší vážností uvědomuje jeho závažnost a nebezpečnost, je schopna ho účinně omezit a v konečné fázi ho odstranit úplně.

Jsou to právě děti, kterých se šikana týká bezprostředně, kteří nám ukazují možnosti, jak tuto nemoc společnosti můžeme řešit. Vezměme si z nich příklad!

Děti proti šikaně, 30.9.2008, Senát

O agresivitě a šikaně i v článku: Agresivní společnost aneb čeho je moc, toho je příliš... (25.1.2008)