Česko rájem extrémistů?

„Není jich nějak moc?“ zeptal se mě kolega. „No překvapuje mě, kolik je extrémistických výstřelků na obou stranách.“ Pravicových i levicových, oba mě děsí. Je to prostě kruh… A velmi nebezpečný!

„Představíme-li si politické spektrum jako kruh, pravicové i levicové extrémy se na něm setkávají a prolínají se. V obou těchto politických proudech existuje poptávka po vládě silné ruky.“ (Jiří Pehe) Pro ty, s menší představivostí – jsou témata, kde si budou levicoví i pravicoví extrémisté velmi dobře rozumět. Ten levicový známe. Pravicový přichází.

Cizinci a menšiny. Trocha populismu a malér je na světě. A to, že populismu využijí i ostatní strany, je naprosto zřejmé. Není nic jednoduššího než vykřikovat to, co lidé chtějí slyšet. A těch, kteří jsou ochotni  naslouchat extrémistům stále přibývá. Řešením prý mají  být zákony.

Zákony samy o sobě nic nesvedou. Vždy je to o lidech. Kdo zákony dodržovat nechce, nikdy nebude. Zákonů máme dost – porušování nočního klidu lze i dnes, stejně jako nadměrný hluk postihovat, jenže nikomu se do toho nechce, aby náhodou nenarušil politiku pozitivní diskriminace paní ministryně Stehlíkové.

V Janově jsme byli svědky toho, jak takové nedodržování platných zákonů může skončit. Trvalé strašení rasismem má za následek, že se nic neřeší, policie nekoná a ve finále si každý dělá, co chce. Nemůžeme se proto divit, že řada slušných občanů se přikloní k extrémistům, kteří nabízejí jednoduché a rychlé řešení tak složitého problému, jakým soužití rozličných etnik bezesporu je. Musí platit, že zákony platí pro obě strany sporu. Jedni musí dodržovat zásady občanského soužití a ti druzí nesmí omezovat ostatní.

Co s tím? Chce to začít jednat, generovat papíry a haldu prohlášení nestačí. Sociální pracovníci musí vstát od stolů a kafíček v teplých kancelářích a vyrazit do ulic řešit to, co je skutečnou náplní jejich práce. Politici by měli přestat o problému mluvit, ale začít ho řešit. Nechat řešení na pravicových extrémistech a holých lebkách je hazard. A to, že mají podporu obyvatel? Samozřejmě, protože těm lidem, kteří tam bydlí prostě došla trpělivost. Už mají dost toho, že stát neřeší jejich problémy. V noci nemohou spát, když jdou do práce, tak se brodí haldami odpadků a večer najdou byt vykradený. Kdo z nás by v takovém prostředí chtěl žít?

Extrém je to na obou stranách, obojí se vymykají zvyklostem občanské společnosti. Řešit to ale tím, že dáme volnou ruku pravicovým extremistům? Kde příště budou bojovat? A koho si dají do hledáčku? Jednu vládu pevné ruky jsme již zažili…

Týden co týden mají radikálové, extrémisté a jim podobní sraz v některém z měst a pod falešnými záminkami pořádají své akce. Na víkend plánují pro změnu Litvínov. Více jak rok jsme svědky jejich spanilých jízd, průvodů a různých shromáždění. Jde z toho strach, získávají nové členy nebo alespoň podporovatele a kvůli populismu některých politiků získávají i politickou moc. V posledních volbách dostali kolem 30 tisíc hlasů. Jak daleko to chceme nechat dojít?

 Další mé články na podobné téma: Nebojme se jich, bude nás víc! nebo V Praze jim to nevyšlo, láká je Plzeň.