Předpona „bio“ měla být znakem „eko“. Co mám na mysli? Míním tím biopaliva. Když loni Evropská unie s nadšením přijala plán do 10 let nahradit 10% celkové spotřeby benzinu a nafty, znělo to odvážně. Vyřeší se přece závislost na ropě z Ruska, pomůže to životnímu prostředí. A ejhle, nic z toho se nestalo. Výroba většiny biopaliv je nejen dražší než těch fosilních, dochází k devastaci životního prostředí, ceny potravin rostou a lidé v třetích zemích nemají kvůli tomuto plánu co jíst. Takže tohle bio- asi tak super nebude.
Všude žluto. Kdo by si loni v létě nepovšiml, že se všude pěstovala jen řepka. Řepkové pole, kam se člověk podíval. Zemědělci neskrývali nadšení, povinné přimíchávání složky do nafty a benzinu jim zajistí odbyt řepky, navíc slibné dotace, tak proč jí nepěstovat o to víc. Odbyt za výhodnou cenu je zaručený! Lihovary si také mnuly ruce, jak od nich budou Čepro a Unipetrol odkupovat biolíh. Přepočítali se všichni. Zdražilo obilí a najednou je výhodnější dovážet biolíh třeba z Brazílie. Tam ale dochází k dvojímu efektu – cukrovou třtinu místní prodají raději výhodněji těm, co z ní vyrobí místo cukru líh a protože je to dobrý business, neváhají místní vykácet deštné pralesy.
Místo, aby Unie přehodnotila svůj záměr, napadlo jí to vyřešit zákazem. Nebude se prostě vykupovat takové biopalivo, které bylo vyrobeno neekologicky nebo přispělo k ničení životního prostředí. Eurobyrokraté mají zřejmě na mysli Indonésii, která je spolu s Malajsií největším producentem palmového oleje, který se přidává do nafty. Kvůli rozvoji olejového průmyslu v obou zemích neváhají kácet deštné pralesy a na vypálených plochách pěstovat palmy na olej.
Tolik opěvované životní prostředí zelených politiků dostalo další ránu, když studie vědců zjistila, že paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70% více skleníkových plynů než ropná paliva. Jak to vypadá, tak bio-palivo nebyl zas až tak dobrý nápad, jak se zprvu zdálo. Rozhodně tedy nedojde k omezení emisí, spíše naopak.
A není od věci se podívat i na další stránky problému: technicky - motor živený biopalivy má prostě nižší výkon a může docházet k jeho rychlejšímu opotřebování. Kromě již zmíněných emisí, je výroba biopaliv i dražší a vlivem poptávky po komoditách nutných k jejich výrobě, rostou neúměrně ceny některých plodin – jmenujme pšenici a kukuřici. Najednou zde máme nedostatek potravin v rozvojových zemích a narůst cen potravin celosvětově.
Tenhle plán očividně planetě nepomůže a bylo by rozumné ho, co nejdříve, přehodnotit. A nesouhlasím se Stavrosem Dimasem (evropský komisař pro životní prostředí), že „je nutné se pohybovat velmi opatrně.“ Není! Prostě tenhle plán je šílený, životnímu prostředí nepomáhá a jeho vedlejším důsledkem je růst ceny potravin, potažmo hlad v rozvojových zemích. Unie by měla s takovými hloupostmi urychleně přestat a začít řešit energetickou politiku jinak!
