Fu Hao, Tomyris, Cynane. Těla matek, duše bojovnic. Pokud jste o nich nikdy neslyšeli, nevadí. Já do dnešního večera též ne.
Panenky nebo kovboj?
Kluk má v sobě destrukci, když drtí autíčka. Riskuje, používá mimořádnou sílu.
Děvče sedí na židličce opodál, češe panenku a čas od času přiblíží k jejím rtům plastový kalíšek s imaginární tekutinou. Které z těchto dvou chování je podle vás pro společnost toxičtější?
Vím, řeknete si: „Jsou to ještě děti“, ale kolik z vás se právě teď, v tuto chvíli, cítí být ještě dítětem? To, že máte v občance napsané 30 let, ještě neznamená, že se na třicet skutečně cítíte. Neustále potkávám čtyřicátníky, kteří se cítí na dvacet a stydí se za to.
Toto se nevyhýbá ani ženám, ale k tomu se ještě dostaneme.
Vládnou nám tedy přerostlé děti. Muži s tělem obra, ale duší patnáctiletého dítěte. Vysoce kompetitivní duší. Pokud chceme, aby nám pejsek nedělal problémy a zklidnil se, necháme ho vykastrovat. Problém je v tom, že si přejeme, aby nás náš čtyřnohý miláček chránil tím, že bude útočný, pokud to bude třeba. Naštěstí si náš miláček svou obranářskost zachová i přes absenci gulek.
V politice bývá útočnost fatální, což dnes vidíme na příkladu Ukrajiny.
Navrhuji tedy předat řízení zemí, do říše panenek.
Jsme dobří lovci, ale k vedení zemí se nehodíme.
Nikoliv svět, ale muži, kteří světu vládnou jsou kompetitivní. Pokud miláčka zbavíte kulek, uklidní se. Utichne válka. Vojáci se vrátí k rodinám.
Žena ve vládě s duší dítěte se o své hračky stará a neničí je. Někdy může být impulzivní a útočná, ale od toho má okolo sebe kluky, aby ji vyslechli a uklidnila se.
Vím, že o nás bude dobře postaráno a ve vlasech možná budeme nosit mašličky. Ale alespoň utichnou války a lidé na této planetě budou mít čas si oddychnout. Pro mnohé z nich to bude poprvé v jejich životě
Dejme vládu ženám. Zasloužíme si to.
