Matka samoživitelka do vztahu přichází s velkým emočním nákladem. Může to být kyselost, pesimismus, zlost na muže,..
Uvidíte ji v dominantní roli vůči svému dítěti, což je věc, která může být pro jistotu skupinu mužů odrazující. Žena velitelka? Ani náhodou.
Může jí chvíli trvat, než začne mužům opět věřit. Do té doby bude chladná. Nikdy se opravdu nedozvíte, jak se chovala v časech, kdy neměla potomka. Chápu, že to někoho nezajímá, ale pro mě je to důležitá věc, protože chci svého partnera dokonale poznat.
Po nějakém čase se rozněžní, byť zavalena mateřskými povinnostmi, ale tam přichází kámen úrazu. Celé se to může dostat do fáze, kdy vám bude tvrdit, jak vás miluje a že by za vás položila život. To jsou velká slova, která na vás pochopitelně náležitě zapůsobí.
Jenže při první zkoušce života, kdy si bude muset vybrat, zda zachrání vás nebo své dítě, („Miláčku, na život a na smrt. Můj život, tvůj život“) a udělá to, co každá matka. Chlap je postradatelný.
Chlap na sebe bere veškerou zodpovědnost a to jak časovou, tak emoční a především finanční. V případě rozchodu může žena kontakt s potomkem zakázat.
Slova jednoho známého: „Není naší povinností se starat o cizí dítě, je to náš život a máme si ho prožít podle svého a ne podle toho, jak si ženy nebo společnost diktuje“.
Nevím jak vy, ale já moc výhod ve vztahu s ženou samoživitelkou, nevidím.
Dnes mám docela hlad, tak mi k té čočce přidejte trochu toho párku navíc...
