Volební postřehy odjinud
K prezidentským volbám už toho bylo řečeno nespočet. Výsledek je prostě nezpochybnitelný a omílat neustále proč a co kdyby, nemá nyní už žádný smysl. Lidé zvolili a život plyne dál. Během těchto volebních dní jsem si však uvědomila mnoho věcí.
Tak za prvé: Jací jsou lidé, taková je politika a její činitelé. Každý hlas má stejnou váhu a každý může rozhodnout. Problémem je však to, že mnoho lidí vám řekne, že volby jsou jim jedno a politice nerozumí. Něco obdobného jsem popisovala už v některém z předešlých článků, který jsem věnovala otázce, kde se vlastně bere nechuť a odpor k takové věci, jako je svobodné rozhodnutí a účast na tom, jakým způsobem se budou ubírat naše životy. Ještě však horší je, když lidé doopravdy k volbám nejdou a po zveřejnění výsledků celý den nadávají, „jak to že to vyhrál ten debil...“
Peníze a moc – to je hybná síla světa. Kdo má to první, má i druhé. A může všechno. Všude se neustále omílají slova pomoci, sociálního zabezpečení, solidarity. Ale bez peněz, do hospody ani do politiky, nelez. Nedokážu to pochopit, ale peníze jsou to, oč tu běží. A tak to bylo, je a bude. Jak v poslední době vídáme, moc může být však i postavena na zneužívání nejnižších lidských pudů, a to vyvíjením strachu.
A tím se dostávám i k věci třetí. Stereotyp a myšlenka toho, že to tak má být, protože to tak vždycky bylo. Není žádnou tajností, že jsem chtěla Srdce na Hrad. Marek Hilšer, mladý, vzdělaný člověk, kterému není jedno, co se tady děje a dokáže argumentovat. Volila jsem ho nejen kvůli tomu, že mi je svými názory blízký, ale také právě protože je mladý a ještě nezkostnatělý špínou politiky. Je zvláštní, že například Francie si zvolila tak mladého prezidenta, ale u nás to nejde. Hilšer fajn, ale snad příště, teď nemá šanci. Vyhraje to ten, kdo má dražší kampaň a kdo má za sebou nějakou minulost. A proto místo zobáka starce nad hrobem, o kterém budeme zjišťovat, jak je to tedy vlastně s tím jeho zdravotním stavem. Evidentně to všichni vidíme a média nám na to nemusí dávat potvrzení.
Chybějící sebekritika, to je odzbrojující vlastnost. Hlavně když je podporována propagandistickým poklonkováním. Je jedno, že jsem svině převlečená za člověka. Hlavně že z toho něco kápne. Ani jsem se nestačila divit tomu, jak se někteří zarputilý odpůrci staronového prezidenta po jeho opětovném zvolení rychle přetransformovali v jeho zarputilé podporovatele. Prostě když se potápí loď a když se dobří holubi vracejí.
Nakonec chci ještě zmínit jednu malou, velmi opomínanou, ale pravděpodobně nejdůležitější věc. Prezident má společnost stmelovat, ne ji rozdělovat. A především má být morální autoritou, ne někým, kdo každého uráží na potkání. Je (ne)třeba se z toho všeho poučit.
Demokracie je vláda většiny, a tak to musíme brát. Otázka ale zůstává, jestli ta většina jsou lidé uvědomělí. Volí tak, protože jim je jejich favorit blízký svým chováním? Tím by mi bylo všechno asi jasné. Nebo že by to byla aspoň recese? Tak hezký týden a sláva vítězům.
Štěpánka Semecká
Škola života
V posledních měsících se na vládě probírá také opětovné uzákonění povinnosti vyučovat na základních školách praktické předměty jako byly dílny, vaření nebo pozemky. Ve 21. století k ničemu nebo naopak dobrá věc do života?
Štěpánka Semecká
Během svátků bez nakupování, prosím
Jsou to dva roky, co vláda schválila zákaz prodeje obchodům nad 200 m2 během některých svátků. Byl tento krok správný? Neměli by prodejci rozhodovat o své otevírací době sami? Nebo by měly mít prodavačky klid alespoň ve svátek?
Štěpánka Semecká
Placené první tři dny nemoci aneb konec dopingu paralenem v Čechách
Tento týden podpořila vláda návrh sociálních demokratů na znovuzavedení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Je to krok, díky kterému zaměstnanci nebudou finančně trestáni za své stonání nebo ho budou lidé zneužívat?
Štěpánka Semecká
Pro a proti protikuřáckému zákonu
Zákaz kouření ve všech českých restauracích. Zákon, který platí necelý rok a který ovlivňuje situaci mnoha podniků a jejich hostů. Je nástrojem, který povede ke zlepšení zdravého prostředí nebo stát poškozuje soukromé podnikání?
Štěpánka Semecká
Naši kartičku máte? A bodiky sbíráte?
Naše teta žila v jedné malé vesničce na Moravě a jejím největším vzrušením za celý den bylo, když ráno šla, jak sama říkala, do copu. Vždy na ni s úsměvem vzpomínám a tento týden jsem vzpomněla i na tuhle její legendární hlášku.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Absurdní! Nehorázné! Izrael a USA odmítají zatykač z Haagu na Netanjahua
Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že žádost hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu...
„Z platu za práci pro stát nevyžiju.“ Soudní zaměstnanci míří do stávky
Premium Vláda má další problém. Po učitelích a zemědělcích budou stávkovat i zaměstnanci soudů....
Prokurátor soudu v Haagu požádal o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan v pondělí požádal o vydání...
Slovenská koalice po atentátu brojí proti satiře na Zomri, prý šíří nenávist
Od chvíle, kdy útočník v Handlové postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se jeho koaliční...
- Počet článků 31
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 829x