Dění na politické scéně v posledních dnech je poněkud nepřehledné. Přijde mi, že alespoň část politiků je přesvědčeno, že si občan nepamatuje ani jejich včerejší řeči a činy, tím méně ve více nebo méně vzdálené minulosti. Nebo je jim to fuk a žijí ve svém skleníku, názor občanů je prostě nezajímá a hrají si svoje virtuální války. Jak to kontrastuje s dobrým názorem, že politika je služba národu ponechám bez komentáře, protože jsem nucen vynechat nepublikovatelná slova.
Tak si to proberme. Měli jsme tady vládu, která se deklarovala jako pravicová, chovala se povětšinou levicově. Byla obviňována ostatními subjekty z kradení, politikaření, neprůhledných nebo až příliš průhledných vztazích na podnikatelské subjekty, nepřijímání podstatných zákonů a neřešení všeobecného nepořádku, neřešení ani zásadních potíží státu podstatných pro budoucnost.Pravda taky je, že také nevládní etablované strany politikařily, rozhodně nebyly konstruktivní opozicí a na úrovni krajů předváděli podobnou "politiku" jako vládní strany. Ale nebylo to tak vidět.
Po všech peripetiích vypukla volební kampaň. Slibovali změnu, stabilitu, prosperitu, fungující stát a jiný styl politiky. Všichni opoziční. Voliči jim více či méně uvěřili a rozdali karty k dalšímu vládnutí. Tentokrát už odpovědnému, stabilnímu a "pro lidi".
Nepopiratelným vítězem voleb se stala ČSSD v těsném sledu s hnutím ANO. Hnutí Ano se zachovalo konzistentně a politicky, ačkoliv je všichni podezřívali z toho, že politiku neumí a nebudou umět. Do vlády moc nechce, po korýtkách nebaží, deklaruje možnou toleranci nebo podporu tomu, kdo umožní realizovat jejich volební program. Super.
ČSSD se hned po volbách naprosto znevěrohodnilo. Protože se část vedení pokusilo druhý den po volbách odstavit svého předsedu od jeho svatého a neodiskutovatelného práva. Práva na vyjednávání o budoucí vládě. Pro špatné výsledky ve volbách. A tady je zřetelné, že si z nás dělá někdo blázny.
Jestli se haškovci snažili o prezentaci strany jako rozpolcené před volbami, a to viděl každý, mají lví podíl na špatném volebním výsledku. Protože heslem nových stran byla stabilita, fungující stát. Partikulární zájmy je přesně to, co bylo oprávněně kritizováno u minulé vlády. Takže proč se diví? Ale akcí není dost. Den po volbách odstřelí předsedu pod záminkou špatných volebních výsledků. Jednak není tak jednoduché říct, kdo všechno a jakým dílem přispěl k neúspěchu. Ale to si strana vyřeší, není to věc pro nějaká grémia. A rozhodně to není věc k akutnímu řešení.
Protože lídr strany dostal výsledkem voleb úkol vyjednat vládu. Pokud ji vyjedná i v tak složité situaci, ukázal svoje kvality a jede se dál. Není lepšího řešení pro stranu. Pokud vládu nevyjedná, měl by okamžitě odstoupit. Respektive by mělo odstoupit celé vedení a nabídnout svoje funkce svým spolustraníkům, kteří na sjezdu zhodnotí jejich činnost a buď vedení strany převolí, nebo ponechá. Tak se dělá politika v zemích, kde jsou demokratické tradice. Jistě to vědí všichni aktéři těchto kotrmelců.
Nevím, proč si haškovci myslí, že po těchto veletočích bude někdo schopen vytvořit stabilní vládu, netuším, proč si myslí, že jim někdo bude věřit. Taky nejde moc vysvětlit, že je jim fuk, jak se to odrazí na důvěře členů a voličů.
Situace se bude překotně a možná nepředvídatelně vyvíjet. Jedna otázka zůstává: Nejsou to blázni?
