Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zrušení Útvaru speciálních operací poškozuje řadové vojáky

Rozhodnutí o vytvoření Útvaru speciálních operací Vojenské policie bylo samo o sobě nesprávným rozhodnutím. Již v době rozhodování bylo jasné, že se jedná víc o „módní“ výstřelek, než o promyšlený krok. Jeho zrušení kvůli některým selháním však je nesystémové a poškozuje řadové vojáky.

Argumenty, že v armádě máme dva až tři útvary cvičené pro podobné činnosti, byly odmítány a nositelé těchto argumentů nezřídka označeni za odpůrce reformy armády. Bohužel od počátku bylo evidentní, že založený útvar bude překrývat pravomoci jiných útvarů nejenom v rezortu MO, ale i mimo rezort. Střet přišel poměrně brzy, když se tehdejší ministr obrany snažil prosadit rozhodnutí k vyslání týmů tohoto útvaru ke střežení ambasád v rizikových regionech či státech, jakým byl a je bezesporu Afghánistán. Vyhrálo ministerstvo vnitra, a kdyby nepřišly současné kruté finanční restrikce, asi by policisté střežili ambasádu v Kábulu dodnes.

Kořeny chybných rozhodnutí lze vystopovat do doby, kdy byla tato složka vyňata ze struktury Armády ČR a přímo podřízena ministrovi obrany. V zásadě to byl výsledek střetu dvou konceptů budoucího rozvoje Vojenské policie. Koncept Vojenské policie byl zákonem z roku 1992 směřován do podoby paralelní struktury Policie České republiky a odkláněl se od představ velitelů AČR.

V armádě velitelům vždy chyběl kvalitní nástroj pro řešení problémů vznikajících v jednotkách a útvarech, ale po roce 1989 i složka armády plnící úkoly, které byly v minulosti svěřovány vševojskovým jednotkám, přidělovaným týlovým svazkům. Tento zákon to neřešil a ani další novely zákona č.124/1992 Sb., tento stav nevyřešil a vojenská policie se od roku 2000 začala armádě vzdalovat, místo toho, aby se stala mimo některých vybraných částí integrální součástí armády. Významné bylo i to, že tak jak se zvyšovala odbornost policejních vyšetřovatelů, stále více se v závěrech šetření nebo preventivních opatření objevovaly závěry ukazující na přesah vojenských případů do civilní sféry. To bylo i politicky citlivé, vnímáno politickým vedením rezortu o to víc, že tato hlášení byla zasílána ministrovi obrany cestou Generálního štábu.

Protože žádné vedení rezortu MO nemělo takové kapacity, aby metodicky správně vedlo Vojenskou policii, v její historii se kupily chyby, za které je dnes Vojenská policie kritizována. Pravděpodobně i spolupráce s PČR mohla být systematičtější. Paradoxně zejména na nižších úrovních byla z praktického hlediska užitečnější, než ve „vyšších patrech“.

Prosazení výstavby Útvaru speciálních operací bylo jen vyústěním na jedné straně bezradnosti jak s Vojenskou policií zacházet, na druhé přehnané představy o tom, co je možné s Vojenskou policií dělat. A tak se zrodil SOG. Samo o sobě to, že nejenom řadoví vojáci, ale i vedení Vojenské policie a vedení rezortu ministerstva obrany snad ani neznalo správný název útvaru a v rozporu se všemi běžnými normami dnes používají zkratku anglického překladu „Special operation group“ ukazuje na to, že tento útvar začal žít svým životem.

Výsledkem bylo to, že řízení útvaru převzala skupina neformálních lídrů a vedení Vojenské policie ponechalo rozvoj jednotky, včetně jejího vybavování na nich. Musím připomenout, že podobnou historii zažilo i české letectvo, kdy neformální lídři v určitém období ovlivňovali názory v jednotkách a útvarech a v důsledku nás to stálo několik lidských životů a značné materiální škody, do doby než vedení vzdušných sil vrátilo stav do normálních kolejí. I do tohoto útvaru (ÚSO) ministerstvo obrany investovalo značné prostředky, a to nejenom do vybavení, včetně toho, co uvedl Jan Gazdík v MfD v sobotu, ale i do výcviku vojáků. Je nutné i uvést, že nebylo možné, stejně jako dnes, aby byly prováděny nákupy výzbroje v takových částkách a vedení rezortu MO o tom nevědělo. Ekonomika ministerstva obrany byla a je relativně významně centralizována a mnohem menší investice byly a jsou projednávány vedením MO.

Politováníhodná konfliktní situace, která se před časem odehrála v Afghánistánu, měla ten nejhorší závěr, který tehdejší vedení rezortu MO mohlo učinit. Rozhodnutí Útvar speciálních operací Vojenské policie rozpustit bylo další ukázkou toho, že si politické vedení rezortu a) nevědělo rady s vysoce specializovaným útvarem, který měl jen omezené možnosti použití, b) nezodpovědně hodilo za hlavu vše, co do jednotky bylo investováno, zejména tím, že vojáky rozeslalo do různých jiných struktur v rezortu, některé propustilo do civilu, c) není od věci prověřit, zda skutečně nedošlo k vyřešení konkurenčních sporů, jak se potichu v armádě diskutovalo.

Skutečně bezprostředně tak byli postiženi řadoví vojáci útvaru.

Dnešní vedení rezortu MO má nelehký úkol najít důvody podivných nákupů do Útvaru speciálních operací, a pokud došlo k trestné činnosti viníky nechat potrestat. Pokud ovšem bude terčem jen několik jednotlivců a nebude zcela zřetelně pojmenována i politická odpovědnost, vůbec není vyloučeno, že se podobná situace nebude opakovat i v budoucnosti. Ostatně případ letadel CASA, nebo nákup vozidel DINGO jsou svědectvím toho, že podobné procesy v rezortu MO probíhaly i jinde, než v Útvaru speciálních operací.

S tím souvisí i současná debata o Bílé knize. V podstatě je to dokument, který má víc politický význam, než vojenský. Ačkoli většina lidí očekávala, že Bílá kniha dá téměř detailní návod na další směřování naší armády, její skutečný význam je v politickém konsenzu jak přistupovat k jednomu ze tří základních pilířů moci státu, k bezpečnosti. A protože je povinností politické reprezentace státu věnovat se zásadním úkolům, pro které jsou občany voleni, a protože bezpečnost státu je životním zájmem každého státu, mělo by dojít k dohodě o závěrech Bílé knihy a ne soupeřit a torpédovat jakékoli možné řešení. Jinými slovy, pokud má opozice výhrady k tomu, co bylo předloženo v podobě Bílé knihy, za kritikou by měl bezprostředně následovat reálný návrh řešení.

Jen tak nebude po dalších volbách terčem další dramatická změna vstupních parametrů rozvoje armády, při čemž většinou dojde ke ztrátám na financích, které se odepisují, aniž je někdo brán k odpovědnosti (viz. Těchonín). Navrhované řešení Vojenské policie – tedy pod ministrem obrany ponechat část Vojenské policie zabývající se vyšetřováním trestné činnosti, pořádkové jednotky a jednotky zabývající se provozem v armádě zpět přepodřídit příslušným velitelstvím velitelským stupňům AČR je účelné řešení.

 

 

Autor: Jiří Šedivý | pondělí 30.5.2011 12:30 | karma článku: 34,85 | přečteno: 9546x
  • Další články autora

Jiří Šedivý

Zelenského „GAMBIT“

6. srpna zahájily ukrajinské ozbrojené síly nenadálý útok v Sumsklé oblasti na ruskou hranici, překonaly ji a pronikly hluboko do území Ruska, Kurské oblasti.

26.8.2024 v 8:57 | Karma: 15,10 | Přečteno: 823x | Diskuse | Politika

Jiří Šedivý

Na zastavení ruské ofenzívy už nemá Ukrajina moc času

Ukrajina prochází další kritickou fází obrany proti agresorovi a my bychom měli tomuto stavu rozumět. Často slyšíme, že je jen otázkou času, kdy se Rusko zhroutí. Ale nesmíte Rusy podceňovat.

30.7.2024 v 19:00 | Karma: 24,39 | Přečteno: 727x | Diskuse | Politika

Jiří Šedivý

Ukrajinu pravděpodobně čeká další zklamání z neúspěchu na bojišti

Není to tak dlouho, co drtivá většina analytiků předpovídala kolaps ruské obrany a spektakulární vítězství ukrajinských vojsk v nejdříve jarní ofenzívě 2023, a pak když nezačala brzy na jaře, letní ofenzívě. Opak se stal pravdou.

14.1.2024 v 16:20 | Karma: 41,38 | Přečteno: 8013x | Diskuse | Politika

Jiří Šedivý

Ukrajinci se nesmí držet sovětské doktríny, jinak bude vítězství velmi bolestné

Od konce minulého roku probíhá diskuse o tom, kdy a jak bude účinná jarní ukrajinská ofenzíva. Až nelogicky optimistické názory deformovaly skutečný obraz stavu ukrajinských vojsk k takové ofenzívě připravených.

25.7.2023 v 12:30 | Karma: 26,61 | Přečteno: 1074x | Diskuse | Politika

Jiří Šedivý

Válka o Ukrajinu v lednu nebude

Zaručené zprávy z úst některých politiků ale i vojáků o tom, že Rusko v lednu napadne Ukrajinu jsou neuvážené a situaci jen zhoršují. Tím vlastně nahrávají ruskému vládci Putinovi.

25.12.2021 v 9:55 | Karma: 27,83 | Přečteno: 1528x | Diskuse | Politika

Nejčtenější

Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor

6. února 2025  16:55,  aktualizováno  7.2 8:43

Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....

„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka

4. února 2025

Premium „Já chci umřít. Fakt chci umřít. Rozumíte? Bože, prosím, ať už chcípnu, tohle není život, tohle je...

Masakr ve švédské škole si vyžádal deset mrtvých. Zahynul i pachatel, říká policie

4. února 2025  14:08,  aktualizováno 

Zhruba 10 mrtvých si vyžádala úterní střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním...

Šikaně čelila roky, říká matka napadené dívky. Škola pochybení odmítá

3. února 2025  13:26

Několik desítek dětí v sobotu v Hodoníně přihlíželo nevybíravým útokům na dvanáctiletou dívku. Ta...

Hasič vyjel k nehodě, jejíž obětí byla jeho manželka. Pomáhají kolegové a sbírka

1. února 2025  16:42

Býval dobrovolným hasičem, nyní už je zkušeným profesionálem. Jenže jeden nedávný zásah skončil pro...

Do dražby jde Klidné místo Audrey Hepburnové. Vila, ve které strávila roky

9. února 2025

Aukční síň Frank Knight nabízí k prodeji švýcarskou vila Audrey Hepburnové. Dům jménem La Paisible,...

Velká žloutková blamáž. Restaurace v USA za pokrmy z vajec zavádějí příplatek

9. února 2025

V USA dosáhla průměrná cena tuctu vajec do konce roku 2024 hodnoty 4,15 dolaru, což je dvojnásobek...

Plné obchody a spokojenost s Putinem. Jak ruská soft propaganda cílí na Čechy

9. února 2025

Premium Na ruského prezidenta Vladimira Putina názor nemá, protože ho nezná osobně. Více se jí líbí ministr...

Prospala osm měsíců. Když konečně otevřela oči, zmáčkl spoušť fotoaparátu

9. února 2025

Seriál Syndrom rezignace je tajemná diagnóza, kterou oficiálně uznávají jenom ve Švédsku. Patnáctiletá Eva...

  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3287x
Armádní generál ve výslužbě, někdejší náčelník generálního štábu AČR a velitel českého kontingentu IFOR (Bosna a Hercegovina).

Seznam rubrik