Quod licet Babišovi...

Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Platilo to ve starém Římě a platí to i na české politické scéně v roce 2017.

Na úvod mi dovolte malé shrnutí aktuální "causy Babiš":

Za miliardu a půl (miliarda je číslo, co má za sebou 9 nul) nakoupil dluhopisy své vlastní společnosti za zvýhodněných podmínek, díky čemuž má ročně příjem 90 milionů (milion je číslo, co má za sebou 6 nul) osvobozených od daní. Přesto požaduje plošnou buzeraci všech živnostníků včetně těch, kteří v životě nevydělají ani desetinu toho, co on za rok, prostřednictvím EET a dalších "opatření" za účelem odstranění daňových úniků (protože ti malí kradou nejvíc, to dá přece rozum).

Fajn, bylo to v té době legální, využil cestičku. Potíž je, že dle jeho daňových přiznání nevydělal tolik peněz, aby si takovou transakci mohl dovolit realizovat. Tvrdí, že měl další mnohasetmilionové příjmy osvobozené od daní. Odmítá ovšem říct jaké. Přesto požaduje majetková přiznání všech ostatních a prosazuje "protikorupční" zákony, které umožní zabavovat "neprokázané" majetky i bez soudu (protože kdo nic nedělá, nemá se čeho bát, to dá přece rozum).

Když se ho na to novináři zeptají (už to je asi posun), řekne "sorry jako" a brečí něco o politické objednávce Přesto dál zůstává ministr. A stačí, aby si oblékl triko s nápisem "Sorry jako" a jeho věrní voliči mu tleskají, jak to zase těm korupčníkům nandal. A dost možná vyhraje podzimní volby…

V zahraničí lámou politikům vaz mnohem menší prohřešky. Ne tak u nás. Všichni jsou zloději a lháři, za všechno může Kalousek, tady máte koblihu a bude líp. Já vím, že články jako tento mají pramalý význam - kdo chce, vidí to už dávno, kdo ne, ten si mě zařadí do okruhu Kalouskových poskoků, kterému vadí, že nemůže krást, když je hodný strýček Babišconi na stráži. Nezbývá než doufat, že těch druhých bude čím dál méně.