Celebrity v USA jsou pro další masakry

„Celebrity v USA jsou proti zbraním“ hlásá titulek ve čtvrtečním deníku Metro. Po střelbě na Floridské škole opět sílí hlasy za jejich větší omezení.

Nutno dodat, že se tím myslí zbraně legální, což ochranu před nelegálními střelci jistě nezlepší. Titulek měl proto správně znít „Celebrity v USA jsou pro další masakry“. Samozřejmě si to nikdo z nich nepřeje, ba právě naopak. Činy však leckdy mívají jiné následky, než jaké od nich očekáváme.

Cedule „Gun-Free Zone“ totiž ještě žádného zločince s puškou nezastavila. Naopak měl díky ní jistotu, že se mu nic nestane, že může bez obav postřílet své bývalé spolužáky a potom v klidu vyčkat na příjezd zásahové jednotky. Policistům vždycky bude trvat několik dlouhých minut, než vyrazí do akce. Během nich může násilník vesele řádit. I v nedávné době se několikrát prokázalo v praxi, že pokud má na místě zbraň i některá ze zamýšlených obětí, bývají následky střelby mnohem menší – vrah je totiž zneškodněn mnohem dřív.

Také čísla hovoří jasně – v 60. letech bylo na Amerických školách zastřeleno 42, v 70. letech 36 a v 80. letech 51 lidí. V roce 1990 začal platit „Gun-Free School Zones Act“. V 90. letech bylo zastřeleno 91, v první dekádě nového milénia 107 a od roku 2011 doteď rovněž 107 osob [1]. Samozřejmě nelze historické statistiky abstrahovat od jiných společenských faktorů, přesto jde o nárůst minimálně dvojnásobný. Dramaticky narostl rovněž počet případů s třemi a více oběťmi – 12 do roku 1990 a 25 od roku 1990 [1].

Přesto je trend veřejné debaty právě opačný, zbraně mezi lidmi omezit, zakázat. Pak prý bude bezpečněji. V historii braly svým občanům zbraně především totalitní režimy. Jejich představitelé se svých vlastních lidí báli a neozbrojené je mohli lépe ovládat. Naopak právo nosit zbraň patří k základním svobodám v Americe, která přes různá dílčí selhání stále zůstává vzorem svobody a demokracie.

Říká se, že když se rozum střetne s emocemi, nemůže nikdy vyhrát. Po tragická smrti sedmnácti lidí pochopitelně emoce společností cloumají a regulace zbraní se jeví jako rychlé řešení. Rychlá řešení ovšem nebývají z nejsprávnějších. 

P.S. Po vůbec nejhorším střeleckém masakru ve škole v dějinách, střelbě Adama Lanzy v Newtonu v roce 2012, došlo k zajímavému fenoménu – tři americké státy sice přijaly přísnější zbraňové zákony, jiné však své regulace naopak uvolnily [2]. Jakým směrem se Američané vydají teď?

P.P.S. Kentucky zřejmě jako první zvažuje, že pracovníky ve školách ozbrojí [3]. Navrhl to i prezident Trump.

[1] School shootings in the United States

[2] Post-Newtown, States Passed More Gun-Rights Laws, Not Restrictions

[3] Kentucky Moves To Add Guns To Schools After School Shooting