Jezero Michigan, jedno z Velkých jezer mezi USA a Kanadou a oblíbené místo obyvatel Chicaga. Jak může vypadat taková procházka po promenádě?
Pomalu couráte podél jezera Michigan rozprostírajícího se do nekonečné dálky, odpočíváte, na nic nemyslíte, čistíte si hlavu. No tak na tuhle představu zapomeňte. Zvláště pak, pokud fouká. A v Chicagu fouká skoro pořád.
Je krásné babí léto. Venku svítí sluníčko, obloha je modrá, hladina jezera se nádherně třpytí. Máte pocit, že si obujete baleríny, navléknete lehký svetřík a můžete vyrazit na romantickou procházku. Tenhle naivní scénář můžete vymyslet snad jen u zavřeného okna a za předpokladu, že jste se sem právě přistěhovali a nemáte páru, jak to tu chodí.
Vyjdete z domu, první, co vás překvapí, je ledový větříček ženoucí se dlouhatánskou ulicí od břehu jezera Michigan až na druhý konec Chicaga, kde tahle ulice pravděpodobně končí. Nezbývá, než otočit se na patě a vrátit se domů pro regulérní podzimní svetr, bundu, šálu a teplé boty. Čepici si nechám až na zimu, čehož o několik hodin později těžce lituju zahrabaná v posteli, obložená posmrkanými kapesníky.
Procházky kolem jezera Michigan nejsou jen tak ledajaké. Od této činnosti se většinou očekává, že si při ní odpočinete. Dítě vám usnulo v kočárku, případně sedí, kouká na kolemjdoucí, aniž by si vzpomnělo, že vlastně chtělo zuřivě křičet, protože jste mu zapnuli ty příšerné popruhy.
Na michiganské kolonádě však budete muset zůstat ve střehu. Pokud ne, může se vám stát, že vám spodní část těla olízne nějaká ze studených vln, které bez varování vyskakují na břeh, kde se doširoka rozprostřou. Většina lidí proto chodí co nejdál od vody i přesto, že stezka je zkosená, takže si občas připadáte jako na lyžařském svahu.
Občas vítr trochu přifoukne a vlna zaplaví i část chodníku, který jste dosud považovali za bezpečnou vzdálenost. To pak prudce strháváte kočár a v zoufalém úprku vybočujete z dráhy, což se vám nemusí vzhledem k počtu cyklistů na této rušné cyklo-pěšo-bruslo tepně vyplatit. Kolize kočárku s kolařem doprovázená sprchou mrazivé vody, není zrovna lákavá představa. Proto koukejte na vodu a než se rozhodnete k prudkému pohybu, zkontrolujte provoz vzadu. Ještěže mám řidičák a na takové úkony jsem zvyklá.
Zvýšení tepové frekvence vám může ovšem hrozit i v horkém létě, kdy (říkal jeden obyvatel Chicaga) zase tolik nefouká. Mezi mužskými běžci platí nepsané pravidlo: při teplotě nad 20 stupňů nech tričko doma. Párkrát jsem si připadala jako na promo akci časopisu Men´s Health. O další vzrůšo se vám může postarat i nečekaně vynořená hlava neohroženého plavce, jenž si místo chlorovaného bazénu zvolil pro trénink místní drsné jezero. Budiž mu jeho neopren teplý.
