Další díl mých kulturních šoků, tentokrát o odlišnostech, kterých jsem si všimla na silnicích ve Virginii a na Floridě.
Tato část je věnovaná mým šokům souvisejícím s auty nebo řízením na Floridě a ve Virginii. A protože jsem odlišností zaregistrovala opravdu hodně, bude jim věnovaná i část čtrnáctá.
24. SPZky
Jako jednu z prvních věcí, které jsem na floridských silnicích zaregistrovala, byly chybějící přední SPZky. Ty jsou totiž na Floridě nepovinné. Například ve Virginii ale potřebujete obě.
25. Děti za volantem
Američané mohou řídit osobní auto od 16 let, ovšem už v 15 letech (pozn. Florida 15, Virginie 15 a půl) si mohou pořídit tzv. Learner’s Permit, s nímž je povoleno řídit, jestliže vedle řidiče sedí osoba starší 21 let.
Jižanský stát Georgia se v dubnu vzhledem k zuřící pandemii dokonce rozhodl promíjet novým řidičům praktickou část zkoušky pro vydání řidičského průkazu, a vystavil tak téměř 20 tisícům teenagerů dočasné řidičské průkazy.
26. Jedno, dvě piva
V USA si před jízdou můžete dát alkoholický nápoj. Za řízení pod vlivem se považuje hladina alkoholu vyšší než 0.8 promile. Kdykoli na Floridě zmíním, že v Česku je před jízdou zakázáno požívat alkohol, všichni se mě ptají, jak se potom z baru dostaneme domů. Tam jste totiž bez auta ztracení.
27. Čím víc pruhů, tím víc USA
Když jsem se svým americkým manželem jela poprvé po české dálnici, nemohl uvěřit, že té úzké silnici s pouhými DVĚMA pruhy v každém směru říkáme DÁLNICE. Malý počet pruhů na českých vozovkách je zase manželův kulturní šok.
Zajímavé mi přijde i to, že na americké dálnici jsou někdy jednotlivé směry odděleny velmi širokým, zalesněným pruhem, přes který není druhý směr vůbec vidět. Alespoň vás v noci nerozptylují světla protijedoucích aut.
Některé pruhy, tzv. HOV (High Occupancy Vehicle), mohou využívat pouze vozidla se dvěma a více pasažéry. Jde o snahu ulevit přetíženým vozovkám.
Vzhledem k hustotě dopravy se směr v některých pruzích během dne mění, tzn. ráno se daný pruh (tzv. espress lanes) využívá pro jízdu směr Washington D.C. a večer zase opačně. Ve velkých městech je to běžná praxe.
28. Kolik to stojí?
Na určitých dálnicích ve Virginii se platí poplatek pomocí mýtných bran. Výše poplatku se liší podle úseku, dne (pracovní den x víkend), směru jízdy (např. ráno je zpoplatněn směr Washington D.C. a večer ten opačný) nebo vytíženosti (čím více aut, tím dražší mýto). Změna výše poplatku v závislosti na počtu vozidel je ale poměrně vzácná.
Určité mýtné brány jsou určené pro držitele tzv. E-ZPASSu (mýto se odečítá z předplaceného účtu), u ostatních bran můžete zastavit a zaplatit obsluze v hotovosti.
V době pandemie se nám ovšem stalo, že jsme narazili na bránu bez obsluhy. Je to k nevíře, ale v autě se nám podařilo sesbírat 13 čtvrťáků k zaplacení mýta ve výši 3,25 dolarů (nahodilá suma, že?). V autě před námi tolik mincí po kapsách nenašli, a proto nejdřív 10 minut bezradně stáli a pak bránu projeli s tím, že zaplatí pokutu, která dříve nebo později dorazí poštou.
Je nemilé, pokud se například ztratíte, vyrazíte opačným směrem a najedete na zpoplatněnou silnici, protože pak mýto zaplatíte dvakrát – jak při výjezdu ze špatného směru, tak při výjezdu z toho správného. Kdykoli jedeme někam poprvé, raději zapínám navigaci.
29. Neznámý pojem blinkr
Na širokých amerických dálnicích tvořených čtyřmi, šesti a více pruhy v každém směru lze předjíždět zprava i zleva. V zemi, kde většina obyvatel dopravuje prakticky kamkoli převážně autem, řidiči naprosto běžně přejíždějí z pruhu do pruhu bez použití blinkru.
Během pár vteřin vás zprava může předjet auto, které pak z tohoto pruhu přejede přes prostřední tři pruhy do toho nejvíce vlevo, aniž by ostatním řidičům dalo jakýkoli signál. Některá auta přejíždějí zleva doprava a zprava doleva podle toho, kam se můžou vmáčknout, aby byla v cíli o pár minut dřív. Je na čase vymyslet automatický blinkr...
