Nedávno se na mě obrátil jeden můj známý s prosbou, jestli bych se nemohl podívat do naší databáze po jeho otci, respektive, zda v databázi náhodou nefiguruje on nebo neznámý asi 80tiletý muž. Důvodem byla jeho zoufalost v hledání otce, který odešel cca před 14ti dny z domova a už se nevrátil. Zkusil už všechno možné, požádal policii o pátrání a prověření svých dat o neznámých osobách apod., dokonce v nejčtenějším deníku otiskli informaci i s fotografií. Marně.
neznámýweb
Mnohokrát jsem takové obavy zažil a pomáhal řešit. Každodenně náš dispečink kontaktuje policie a lidé, kteří někoho hledají. Často reagují intuitivně i lidé, když se stane nějaká tragédie, např. vážná dopravní nehoda, a volají s dotazem, zda náhodou v autě nezahynul někdo z jejich blízkých.
Několikrát jsme řešili i případ, kdy jsme po ošetření do nemocnice předali nemocného, jehož identita byla neznámá nebo kdy bylo v terénu nalezeno tělo neznámého zemřelého. Takovéto situace a případy jsou pro všechny zúčastněné komplikací a obtížně řešitelné. Jen v Praze ošetříme ročně cca 5000 neznámých – neidentifikovaných osob. Nemají doklady, jsou v bezvědomí nebo z jiných důvodů nejsou schopni prokázat svou totožnost.
Spolupracujeme s městskou i státní policií vč. cizinecké. Stejně tak spolupracujeme s databázemi občanů a zdravotními pojišťovnami. Není to ale snadné a přes veškerou snahu všech zúčastněných nám někteří lidé, zejména ze zahraničí zůstávají navždy neztotožněni. Vždy si uvědomím, že tak přicházíme o peníze z jejich zdravotního pojištění za poskytnutou péči, ale i to, že tito bezejmenní přeci někde a někomu musí chybět.
Tak, jako mému známému tatínek. Prověřili jsme databáze za posledních 14 dní, ale nezvěstného otce jsme nikde nenašli. Ani nikdo podobný v žádných datech, která máme nefiguruje. Znovu jsem si ale uvědomil, jaký to je vlastně neřešitelný problém a že současná technicky vyspělá společnost není zas tak dokonalá a jak závažný má nedostatek, když není možné najít člověka a nebo ověřit, jestli někde není.
Není to skutečně vůbec snadné pohřešovanou osobu nalézt. Policie byla neúspěšná, záchranka nikoho takového nezachraňovala a ani takového starého člověka zemřelého neřešila. Zbývá prověřit všechny nemocnice a všechna oddělení, zda někde náhodou neleží bezejmenný a opuštěný stařík. Při těch nejhorších představách však nutno ověřit i ústavy soudního lékařství a patologie nemocnic, zda třeba již nezemřel a není tam. Ano, taková je realita a není jiné cesty, pakliže pátráme po starém člověku.
Když si přečteme o tom, že v ČR je nyní pohřešováno celkem cca 9 000 dětí, tak to už začíná i mrazit po zádech. Kolik je celkem nezvěstných lidí v ČR se však nikde nedozvíme, ale když v jednom kraji postrádají cca 500 osob, tak v celé ČR to může být cca 6 000 minimálně. Jistě jich bude více. Nejdůležitější vždy je, abyste své ztracené blízké osoby hledali okamžitě. S prodlužující se dobou vzrůstá obtížnost hledání.
