Článkem o asijských obchodnících v Praze jsem trochu rozvířil stojaté vody a přitáhl diskutující, což mě těší. Nejvíce mě však potěšilo, kolik lidí má stejný dojem, pocit i zážitek a názor na tuto problematiku, která se promítá do našeho každodenního života a ovlivňuje naše kroky i činy. Nyní na toto téma navážu.
Hlavním důvodem mého kladného hodnocení je kvalita zboží, pohoda prostředí i servis, který je lidštější a bližší.
Stejné pocity, které jsem zmínil na adresu hypermarketů a nákupů v nich, má mnoho lidí od kterých jsem slyšel stejné zážitky, kritiku i pocity z nakupování…
Mnoho kamarádů a kolegů trpí, když musí jít na velký nákup. Někteří jej absolvují jednou týdně, jiní jednou za 14 dní a někteří jen jednou za měsíc.
Část to absolvuje v době nejméně vhodné, tj. v pátek odpoledne nebo o víkendu, kdy silnicemi k nákupním centrům se posunují kolony aut, parkoviště jsou plně obsazená a řidiči hledají desítky minut uvolněné místo, lidé hledají volné košíky, které buď jsou na úplně opačném konci parkoviště nebo nejsou vůbec, obchody tzv. praskají ve švech a u pokladen, kterých je stovka „jede“ jen dvacítka z nich.
Přehrabují se všichni v bednách s ovocem a zeleninou, aby našli kusy bez nahnilých částí a poté stojí frontu se sáčky úlovků k pouze jedné nebo dvěma fungujícím váhám z šesti až osmi přítomných.
Ta samá fronta je u masa, lahůdek a uzenin, takže při takovém „velkém“ nákupu stojíte nejméně 5 front a vybavují se vám vzpomínky na frontový boj jako za bolševika.
Dalšími překážkami bývají výpadky platebních terminálů na kreditní karty nebo zrušení igelitek, což zjistíte, až když máte vybagrovaný vozík na pásu u kasy. Co pak?
Běžet k bankomatu, který bývá jen jeden a obležen další dvacetimetrovou frontou a igelitky, které sotva vydrží transport do vozu si zakoupit. Většina mužů při tomto martýriu trpí. Někteří přátelé to již neřeší a nechávají ženy nakupovat samotné a pouze počkají na parkovišti nebo po nákupu přijíždějí, aby nákup jen naložili a odvezli.
Jiní buď nakupují sami nebo nákup vůbec neřeší a přenechávají jej jiným členům rodiny.Jedna zajímavá možnost, jak toto řešit, se ale už objevila. Je jím internetový prodej – nákup. Lidé už hojně využívají internetu pro nákup zboží, jako je např. elektronika, elektrické spotřebiče, vybavení domácnosti, ale i další předměty.
Někteří lidé ale internetový prodej využívají i pro nákup potravin. Řeší tím problém, který jsem výše popsal. Nemusí tahat nákup, zejména balíky PET lahví s vodou a limonády nebo basy s pivem i kartony mléka. Stejně tak už nemusí tahat pytle brambor nebo krabice s drogérií, jako jsou např. prášky na praní, mýdla, šampony atd., ale i balíky toaletního papíru i jiné drobnější zboží, které jim internetový prodej dopraví až do bytu.
Méně již využívají dovážku potravin, které si raději vybírají přímo na krámu, jako je maso, uzeniny, zelenina a ovoce nebo pečivo a mléčné výrobky, ale i to se dá po internetu vybrat, objednat a nakoupit. Je to jednoduché, pohodlné i dostupné.
Večer si sednete k internetu, v klidu u TV nebo něčeho dobrého si vyberete z bohaté nabídky, objednáte, zaplatíte bezhotovostním převodem a ráno nebo podle přání máte nákup doma a nemusíte ho ani vynášet z auta, protože služba zajistí i to.
Zkuste to, vyzkoušejte služby a ušetřený čas (tím i peníze) využijte k jiné činnosti, třeba relaxaci nebo sportu a nebo jen spánku.
