Poslední dny se média více věnují problematice motorkářů, zejména jejich zvýšené nehodovosti a následkům nehod, zvláště těm smrtelným. Motorkáři jsou pranýřováni a všichni na dvou kolech házeni do jednoho pytle jen kvůli několika hlupákům, kteří se předvádějí a riskují. Sám jsem na motorce v mládí jezdil. Mám kolem sebe hodně známých, kteří milují motorky a jízdu na nich. Rozumím jim a stejně jako oni nechápu tolik negativních reakcí. Když už máme tolik nehod a tolik smrtelných následků, tak bychom je měli spíše vyslyšet, pochopit a tolerovat. To samé chceme my od nich.
brožura první pomocinet
Poznal jsem, že motorkáři drží při sobě, že se vzájemně téměř nenapadají a dokonce se vzájemně zdraví. Kdyby taková soudržnost byla mezi ostatními řidiči, to by byl na silnicích možná konečně klid a pořádek. Nenechme se ovlivnit a rozeštvat, zabrzděme vzájemnou nevraživost mezi všemi řidiči. Přestaňme nenávidět řidiče kamionů nebo motorkáře a nebo ostatní řidiče a naopak. Nenadávejme ženám či jiným chybujícím. Buďme k sobě přátelští a ohleduplní i tolerantní. Pomáhejme si a nezabíjejme se. Mnoho nehod je i důsledkem zuřivosti a agrese nebo vracení nějakých naschválů apod.
Také se na silnici denně setkám při cestě do práce nebo z práce nejméně 10x se situací, že přestávám chápat nebo i zuřím. Bývá to např. v momentě, když přede mnou jedoucí řidič nedává znamení o změně směru jízdy – nepoužívá blinkr a nebo ho dává až když už odbočuje. Také když řidič přede mnou jede pomalu (méně než je povolená rychlost), trhavě a kostrbatě (nejde plynule), nechává velké rozestupy a pak zjistím, že se nevěnuje řízení, protože telefonuje nebo se vybavuje se spolucestujícími a nebo si vychutnává cigaretku. Když kolonu vozidel předjíždějí vykutálení řidiči, kteří se cpou na poslední chvíli do jejich pruhu a ohrožují jiné, které nutí přibrzdit a brzdí dopravu. Nesnáším řidiče, kteří jedou jako „čuně“, ohrožují a omezují ostatní a když je na to někdo upozorní, tak jsou ještě dotčení a nadávají nebo různě gestikulují. Nesnáším motorkáře, kteří riskantní a bezohlednou jízdou ohrožují ostatní. Ano je toho dost, ale pokud budeme situaci pouze dále eskalovat a vyhrocovat, nic se nezmění a nezlepší. Jedním z pokusů může být nápad, o který mě požádal kolega z blogu, motorkář J. Homolka, který nazveme „První pomoc pro motorkáře“.
Zraněných motorkářů je stále hodně a také mnozí z nich se objevují při různých nehodách, kdy pomáhají jiným kolegům nebo řidičům. Mnohokrát jsem sám poznal, že motorkáři zastavují a poskytují pomoc zraněným. Kdyby se takováto statistika vedla a vyhodnotila, tak by možná procentuální zastoupení motorkářů bylo vyšší než u ostatních řidičů. Pokusím se vytvořit stručnou první pomoc pro motorkáře, která bude zaměřena jen na situace, se kterými se motorkář může setkat. Bud stručná a jednoduchá, aby si ji mohl každý snadno zapamatovat. Složité romány jsou k ničemu stejně jako učená slova s odbornými výrazy, kterým laik neporozumí.
