První pomoc- další doporučení.

K dalším nejčastějším případům, kdy je volána zdravotnická záchranná služba (ZZS) bývají krvácivé stavy, alergické reakce a v létních měsících tonutí. Zde je další část obecných a základních rad, jak se zachovat.

Krvácivé stavy

Mezi další závažné situace, kdy bývá volána ZZS, patří silné a vždy dramaticky vypadající krvácení. Důvodem je i to, že i malé množství krve vypadá dramaticky a pro laika připomíná značné ztráty krve. Základem první pomoci je představa, jako když někde stříká voda. Každý instinktivně šahá po nějakém hadru a ucpává místo střiku a následně uzavírá přítok vody. První pomoc při krvácení by měla být stejná. Vzít cokoliv, co máme po ruce, třeba kapesník nebo ručník apod. Rychle přiložit na krvácející místo a stlačit. Důvodem je zabránit co nejdříve dalším ztrátám krve bez ohledu na sterilitu prostředí, protože stejně se jedná o proud krve směrem ven z řečiště a nikoliv obráceně. Také by nám byla k ničemu sterilní záchrana vykrváceného. Teprve po zastavení krvácení můžeme v klidu vyhledat lékárničku s obvazem a ten přiložit na krvácející ránu a přivolat záchrannou službu. Při odstraňování prvního předmětu, kterým jsme zabránili krvácení se opatrně díváme, z čeho krev vlastně stříkala nebo vytéká. Pokud budeme odvážní a neomdléváme z krve nebo rány, tak je vhodné před zavoláním ZZS zjistit, o jak závažné zranění se jedná. Velmi často se stává, že jen malá ranka na periferní cévě stříká, ale na její není potřeba volat ZZS, protože k ošetření stačí obvaz a odchod k lékaři na chirurgii.

Pokud je rána rozsáhlá a na končetinách a krev skutečně stříká nebo se valí proudem, tak klidně ponecháme prvotně přiložený předmět (kapesník, šátek apod.) a jen ho něčím dalším přitáhneme, např. ručníkem nebo šátkem apod. Můžeme zvýšit tlak na ránu i nějakým dalším předmětem. Pokud přiložené krytí prosakuje, tak ještě přiložíme nad ránu směrem k srdci (nikoliv pod ranou periferněji) široké škrtidlo (gumový popruh nebo pásek a nebo šátek) v místě, kde cévu přitiskneme ke kosti, tzn. na paži nebo na stehno, aby se cévy zaškrtily. Poté přivoláme záchrannou službu.

Zranění cév na krku nebo trupu a v tříslech jsou vždy závažná a silně krvácející, kdy postižený může zemřít vykrvácením během několika málo minut. Proto je nejdůležitější okamžitá tamponáda rány třeba přímo rukou a prsty, které vložíme do krvácející rány a snažíme se krvácení zastavit. Pokud by se nám to nepodařilo, tak do příjezdu záchranky postižený vykrvácí a možnost na jeho záchranu bude minimální. Často s rukou přímo v ráně držící poškozenou cévu musí být postižený i transportován do nemocnice až na operační sál nebo do rukou odborníků.

Alergická reakce Zde opět platí, že nemáme moc možností, jak pomoci. Proto vždy co nejrychleji přivoláme záchrannou službu, protože vývoj může být dramatický a rychlý a naše pomoc je v takovém případě mizivá. Pokud máme po ruce nějaká antihistaminika – léky proti alergii (Zyrtec, Dithiaden apod.), které alergici mívají u sebe, tak je klidně podáme. Jedná-li se o alergickou reakci na potravinu, tak můžeme vyvolat zvracení a pokud se jedná o reakci na bodnutí hmyzem, tak místo kousnutí ochlazujeme. Také můžeme otevřít okno a rozepnout límeček, čímž zpřístupníme více vzduchu, kterého se nedostává a postižený se dusí. Více pomoci můžeme už jen uklidňováním postiženého a navigováním záchranářů v odlehlých místech nebo nedostupném terénu.

Tonutí

Koupání má svá rizika stejně jako nepozornost dětí poblíž vody, a jim stačí i malá louže nebo bazének. Při tonutí je nejdůležitější topícího nebo utonulého ihned vyndat z vody a zahájit oživovací pokusy. Postupujeme stejně jako u bezvědomí a nesnažíme se vdechnutou vodu z postiženého nějak pumpovat nebo odsávat. Stačí krátká počáteční poloha na boku nebo na břiše, kdy se podíváme do úst, zda tam není nějaký předmět či zapadlý jazyk. Poté jej ihned vrátíme na záda a pokud nedýchá, ale má srdeční akci, tak provádíme umělé dýchání z plic do plic. Pokud nemá ani akci srdeční, tak musíme ihned začít s nepřímou srdeční masáží až do příjezdu záchranářů. Malé děti doporučujeme nejdříve pověsit hlavou dolů za nožičky a poklepat na zádíčka. Dospělé asi nezvládneme si dát přes koleno a poklepat na záda, tak stačí poloha na boku. Nepřímá masáž srdce je důležitější než umělé dýchání a zachráncům doporučujeme i jen masírovat. Nejdůležitější na masáži je, aby byla účinná, tak musí být prováděna frekvencí 80-100/minutu s exkurzí hrudníku 3-5cm nepřerušovaně až do příjezdu záchranářů, kteří poté v masáži přímo pokračují. Proto i zde platí, že je potřeba ihned přivolat ZZS, jakmile víme, že se někdo topí. I zachráněný topící se totiž bude potřebovat následné vyšetření a ošetření i péči v nemocnici.