Pobyt v lese - klíště, houby – otrava.

Přestože se nyní vyskytují tropická vedra, tak už máme v běhu houbařskou sezónu, která si dala krátkou pauzu. Blížící se bouřky a deště i nadcházející podzim nám jistě přinesou hojnost hub. Krom krásných zážitků s pobytu v lese a houbařských „úlovků“ i zničených zad hrbících se nad snůškou při zpracování do láku, smaženic nebo sušení, můžou houby přinést i opačné zážitky v podobě poškození zdraví – otravu.

houbyweb

Pobyt v lese má kromě otravy houbami i jiné stinné stránky. Patří sem různé úrazy, uštknutí zmijí nebo otravu jedovatými plody. Dále si z pobytu v lese můžeme přinést klíšťata, která jsou přenašeči několika závažných onemocnění, jako např. klíšťová encefalitida nebo Lymská borelióza. Proti encefalitidě máme očkování, ale proti borelioze se teprve vyvíjí. Rozhodně nelze tato onemocnění vzhledem k závažnosti následků na zdraví podceňovat a měli bychom se vždy před klíšťaty chránit. Obdobné to je i s kousnutím hmyzem nebo bodnutí komárem, kteří mohou být přenašečem nemocí, právě boreliozy. 

Stejná situace je u zmije, kterou potkat na lesní mýtině není zas taková vzácnost stejně jako její uštknutí. Jedná se o velmi bolestivé poranění, kdy ohrožení života je téměř nemožné. Horší situace je u bodnutí vosou nebo dokonce sršní. Ve větším množství a zejména u alergické reakce na jejich jed už ohrožení života je reálné. Nakonec každoročně zaznamenáváme několik případů úmrtí po bodnutí sršněmi. 

Houby jsou významnou a oblíbenou pochutinou v české kuchyni. Bohužel mezi houbami je i několik jedovatých druhů a dokonce některé jsou i smrtelně jedovaté. Lidé by měli proto sbírat a konzumovat pouze houby, které bezpečně znají. Vždy platí i pravidlo, že houby je nutné dobře skladovat a co nejrychleji zpracovat. Nevýhodou otravy houbami je její plíživý nástup, tzn. že se působení jedu v organismu projeví až když už je jaksi pozdě a léčba je obtížná a někdy i už nemožná. To bývá u případů, kdy došlo k toxickému a nezvratnému poškození důležitých orgánů, nejčastěji jater a ledvin. 

Na co musíme před vstupem do lesa myslet? Musíme mít ochranné oblečení, vysokou obuv a světle barevný oděv s dlouhými rukávy a dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek, na kterém snadno klíště uvidíme a ihned odstraníme. Měli bychom používat repelentní prostředky proti klíšťatům, a to na části těla, kde by se klíště mohlo přisát.  

Po návratu domů je dobré se vždy ihned převléknout, oděv vytřepat třeba do vany a prohlédnout si celé tělo, zda někde není klíště. Pokud nalezneme přisáté klíště, tak jej co nejrychleji odstraníme, protože k přenosu infekce dochází až je-li klíště přisáté několik hodin. Pro manipulaci s klíštětem bychom měli použít gumové rukavice a dezinfekci. Vždy postupujeme opatrně a klíště uvolňujeme šetrným pohybem dokud se samo nepustí a abychom jej nepřetrhli. Klíště nikdy nerozmačkáváme. Dokonce se nedoporučuje klíště před vyjmutím usmrtit (zadusit) olejem nebo máslem, protože v takovém případě i usmrcené klíště vylučuje z trávicího traktu do krve člověka bakterie. Vhodné jsou proto pouze dezinfekční přípravky. 

Při uštknutí zmijí není důvod k panice, naopak je potřeba zachovat klid a postižený by se měl vyhýbat  námaze a měl být urychleně ošetřen v nemocnici. Ránu není potřeba nějak rozřezávat nebo vysávat ani zaškrcovat. Stačí elastická bandáž proti otoku celé končetiny a chladivé obklady. Projevy můžou být pestré, od bolesti a lokálního zarudnutí s otokem až po kolaps, pocení, zvracení, bušení srdce, alergickou reakci i srdeční zástavu u nemocných kardiaků a starých lidí. U bodnutí alergika vosami nebo při každém bodnutí sršni je nutné urychleně přivolat záchrannou službu, protože může jít o život. Vždy místo bodnutí ledujeme a dbáme pokynů nebo instrukcí dispečerky linky 155. 

Při otravě houbami, na kterou bychom měli pamatovat vždy až po několika hodinách nebo dnech od požití hub, musíme vždy co nejrychleji do nemocnice, kde na základě vyšetření může být podezření vyloučeno nebo naopak potvrzeno. Otrava houbami bývá velmi závažné postižení organismu, kdy hrozí selhání základních funkcí a smrt. Například otrava muchomůrkou zelenou se může projevit až za 3 týdny, kdy už postiženému vlastně není pomoci a umírá nebo v lepším případě je trvale invalidní pro poškození ledvin. Vzhledem k délce projevu takovéto otravy houbami je zbytečná jakákoliv první pomoc nebo vyvolání zvracení, protože jed z hub je dávno vstřebán a způsobil nezvratné orgánové škody.