K létu kromě vedra patří také letní bouřky, které vznikají krom jiného přítomností veder a vlhkostí. Doprovází je nejen obrovské mraky, které zakryjí sluneční svit, ale i déšť či přímo průtrž mračen, vítr až vichr a blesky s hromy. Tato přírodní událost může být pro nás nebezpečná z několika ohledů a může přejít v krátkodobou katastrofu. Že se bouřka blíží poznáme na typických mracích, z předpovědi odborníků, ale i např. na chování zvířat, která se bojí, jsou neklidná, hledají úkryt a schovávají se.
bleskweb
Pro člověka kromě materiálních škod může být nebezpečná působením síly větru a destrukcí objektů či jejich střech, volně letícími předměty nebo komplikací dopravy a následnou dopravní nehodou. To vše bývá provázeno celým spektrem úrazů, od hlavy přes končetiny až po celé tělo. Nejčastěji se jedná o otřes mozku, poranění mozku, zhmožděniny až tržné nebo řezné rány po těle, zlomeniny nebo i těžká vnitřní poranění orgánů tupým úderem nebo nárazem na překážku.
Další problém může způsobit přívalový déšť a průtrž mračen, které vedou k záplavám nebo i povodním. Zde se může jednat spíše o materiální škody než o škody na zdraví, které zaznamenáváme až u nejhorší varianty, a to povodních s rozlitím vodních ploch.
Nejzávažnější ale bývají úrazy bleskem, který může zasáhnout zcela nečekaně a kdekoliv, tzn. nejen na volném prostranství nebo pod obávaným stromem, ale i v obytném domě nebo dokonce v autě, jak jsme v ČR zaznamenali nedávno.
Úraz bleskem je vlastně popálenina i úraz elektrickým proudem, což je každé něco jiného. Popálenina zraňuje a poškozuje kůži vč. hlubších vrstev. Elektrický proud – v tomto případě výboj, způsobuje popáleniny vnitřních orgánů, kterými tzv. projede. Obě noxy (škodliviny) působí často svým rozsahem a sílou i následný šokový stav s šokovým poškozením důležitých orgánů, které nemusel přímo blesk (elektrický proud) zasáhnout. Proto je blesk tak nebezpečný a jeho následky na organizmu bývají tak záludné. K tomu se mnohdy ještě přičítají druhotné úrazy po pádu zasaženého na zem, které můžou být např. při pádu z koně nebo kola a nebo stromu závažné. Ve všech případech se jedná o velmi závažná traumata ohrožující postiženého na životě a působící trvalé následky.
Na to vše musíme vždy pamatovat a úrazy blesku i přes případné prvotní nevýrazné obtíže nikdy nepodceňovat. Pacienti bez popálenin a bez zjevných traumat musí být odborně vyšetřeni. Pokaždé je potřeba vyšetřit srdce, jehož svalovina – myokard, mohla být bleskem zasažena a tím její funkce poškozena.
Co dělat v případě, že bouři neutečeme, víme. Neschovávat se pod stromy, tzv. nevyčnívat nad terénem, ale přikrčit se, zbavit se kovových předmětů a nepohybovat se. Nejhorší bývá jízda na koni nebo na kole, což potvrzuje i několik takových případů ročně. Sám jsem viděl několik případů, kdy blesk zasáhl jezdce na koni v bouřce a projel nimi až do země, při čemž jezdce popálil a koně zabil. Stejně tak zaznamenáváme několik případů ročně zabitých osob bleskem, proto není podceňování této situace na místě.
Když se setkáte s úrazem bleskem, tak zachovejte klid, nezpanikařte a ihned zavolejte záchrannou službu. V takových případech se většinou jedná o lokalitu ve volné přírodě, což bývá vhodné pro zásah letecké záchranné služby – vrtulníku přímo na místě. Do příjezdu nebo příletu záchranářů postiženého uklidňujte, popáleniny ochlazujte (máte-li čím), připečený oděv nestrhávejte a postiženého třesoucího se zimou přikryjte. Nedávejte jíst ani pít a v případě bezvědomí kontrolujte dýchání, krevní oběh (pulz) i srdeční činnost. Při zástavě oběhu a srdce provádějte ihned nepřímou masáž srdce, kterou nepřerušujte do příjezdu záchranářů. Nedýchá-li postižený, tak vždy zkontrolujte dutinu ústní a proveďte mírný záklon hlavy s předsunutím dolní čelisti. Umělé dýchání při masáži nemá takový význam, jako vydatná a nepřerušovaná masáž, tzn. frekvencí nejméně 80-100/minutu a 3-5 cm hluboko. Připomínám, že se provádí nataženými pažemi zkříženými dlaněmi na hrudní kosti uprostřed hrudníku mezi bradavkami.
Se zlomeninami nehýbeme a pokud máme nějakou dlahu nebo její náhražku, tak zlomeniny nenarovnáváme a fixujeme vždy přes nejbližší klouby na obou stranách. Krvácející rány kryjeme obvazem nebo čistou látkou (kapesníkem) a převážeme.
