Zatím je vakcín proti covidu nedostatek. Za nějaký čas tomu bude dost pravděpodobně jinak, takový kšeft si přece farmaceutické firmy nenechají utéct.
Lidé, zvláště pak v českých zemích, bývají často nedůvěřiví a opatrní, tudíž jeví málo nadšení pro novoty a experimenty. No jo, ale teď je třeba těmto věčným pochybovačům a rejpalům prezentovat vědecký pokus tak, aby pokud možno dobrovolně přijali roli pokusných králíků. Úrčitě nic snadného..
Zatím jakž takž působil strach jako prostředek pro vynucení všelijakých nařízení. Samozřejmě míra disciplíny je u nás menší než u příkladných Němců, takže ne každý se nechal vyděsit na požadovanou míru, a podle toho pak vypadalo dodržování všech těch zákazů a příkazů. Ale myslím, že lidi leckterá nařízení respektují, kupříkladu roušky, symbol těchto dnů, ve společných uzavřených prostorách nosí.
Leč očkování je něco jiného, v tomto případě strach může působit dvojsečně. Pro leckoho může být dilematem, čeho se má bát víc.
Přichází chvíle pro reklamu čili propagaci. V první řadě je třeba učinit nabízený produkt natolik přitažlivým a pro naše zdraví nezbytným, tedy nalít lidem do hlav víru v jeho bezpečnost a prospěšnost. Jak o tom lidi přesvědčit? Dost dobře funguje nedostatek, to je motivace v minulosti mnohokrát ověřená. A dále pomocí příkladů, a jsou-li ty příklady z vyšších kruhů společnosti, potom věc nemá chybu. Jako na zavolanou se nám objevili předbíhači, kteří byť nevědomky tuhle reklamní poptávku plní. Převážně se jedná o lidi ve významných a jistě dobře placených funkcích, které dávají všanc jen proto, aby se jim dostalo dobrodini vakcíny. Není tedy pochyb, že se jedná o výhodu, která za nějakou oběť stojí.
Otázkou je, jaký výsledek očkovací kampaň bude mít, ale naše vláda, Evropská unie a velká část světa ji považují za nutnou. Neodbytně se mi vnucuje praštěná myšlenka, jestli by si tihle předbíhači, vlastně praporečníci toho nového, nakonec nezasloužili státní vyznamenání, vždyť pro ochotu mnohých občanů podrobit se celoplošnému očkování udělali možná nejvíc.
