Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu – ale v duši věčný máj,
šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,
šel pouští – a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.
Tak to je krása. Jenomže to bylo v dobách pana Vrchlického.
Můj kamarád Feri nemusel chodit na kraj světa . Jemu totiž stačilo seběhnout o patro níž. Kdoví, jaké pocity by v něm ta básnička vyvolala, kdyby si na ní vzpomněl ... Jenomže kdo by se zdržoval poezií ? Věřím tomu, že ani nezpíval a že ani za dveřmi panelákového bytu moc prosit nemusel. Franta se totiž šíleně zamiloval do svojí skorosousedky z pátého patra.A ona do něho.
Nebylo by na tom nic divného, kdyby oba neměli jiný vztah. Na druhou stranu - proč být nešťastný z rozchodu, když víme, že partner, se kterým žijeme, není tím pravým pro nás ? Navíc, když se ani v jednom případě nejednalo o manželství ?
Nevím přesně, co ho k tomu vedlo. Asi k tomu měl své důvody. Prostě Casanova. Dobyvatel. Má rád ženský. Co je na tom divného ? Nic. Možná to byla i ješitnost. Ale ani to mi nepřísluší soudit. Feri byl prostě v sedmém nebi. Najednou jeho původní přítelkyně měla plno chyb, které on dřív ,, neviděl". A nebo viděl, ale nyní ty ,,její nedostatky" dosáhly vícenásobných rozměrů. On si tím obhajoval ten svůj úlet. Musel se přece sám před sebou ospravedlnit !
Sdělená radost - dvojnásobná radost a Feri mi dovolil nahléhnout do jeho štěstí. Přála jsem mu ho. Ale neschvalovala. Jsem pro otevřenou hru a ta tam nebyla. Jistěže každý vztah potřebuje čas, nedělat ukvapené závěry. A tak jsem začala fungovat jako nestranný nezaujatý pozorovatel. Jsem ráda, že jsem ani jednu z jeho žen neznala osobně.
,,Víš, nám to s Ivetou už neklape delší dobu "
,,Jó ? že si se o tom nezmínil ??? "
,,Když jsme si konečně po dvou letech našli společný zájem, nakonec nás to rozděluje."
,,Mě se zdá, že vás nerozděluje společnej zájem, ale ten tvůj nový objev. A neříkej, že to tak není. Vidím Ti až do žaludku . Ale asi by sis měl ujasnit, co od toho vztahu chceš. A jestli to víš, měl bys to říct Ivetě."
,,Dobrá, zase jsi mě odhalila. Ale kdybys viděla, jaká je Dituška úžasná, říkala, že ve mě vidí spřízněnou duši. Ona ví, že mám přítelkyni. Respektuje to a ví, že se s Ivetou rozejít nechci."
,,Zlatý oči - kde žiješ ? Chápu, že Ti to dělá náááramě dobře pro tvoje ego. Navíc je o 10 let mladší než Iveta. Ale zapomeň na to, že jí Iveta nevadí. Takový ženský nejsou. Za chvilku jí nebude stačit občasné setkání. Za pár týdnů tě bude chtít vlastnit. Ale to Ty nechceš slyšet. "
,,Včera mi koupila nádhernou mikinu ."
,,Tak mikinu ....domnívala jsem se, že Ti jde především o sex. Ale máš recht. Nemáme si vytvářet žádné domněnky. Protože tím něco předpokládáme a tak vznikají největší nedorozumnění."
Věděla jsem, že nemá smysl o tom diskutovat. Občas jsem řekla svůj názor z pohledu Ivety, občas z pohledu Ditušky a občas z mého pohledu. Z pohledu jeho kamarádky. Ten asi moc rád neslyšel.
,,Hele, Feri, víš to, že zamilovanost je jenom hormonální záležitost ? A víš, kdy zamilovanost končí ? Když Tě tvá milovaná pořádně nasere."
Moc sevítky si před sebou nebereme. Ale ani to nebylo nic platné. Uplynulo pát týdnů.
,,Já jí nenávidím...mám depku jako prase. Ona se mnou manipuluje. Já už si nenechám víc ubližovat. Řekl jsem jí, ať se vrátí k tomu svýmu buzerantovi, se kterým je tak štastná. A mě ať nechá být."
,,Hele, hlavně nic neřeš v emoci. Protože v každé emoci máš IQ o 30 menší a jednáš jako idiot. Neboj, taky jsem byla párkrát idiot, proto Ti to říkám. Aby ses toho vyvaroval. Mohlo by tě to potom mrzet. "
,,Začala mě vydírat. Že všechno řekne Ivetě. Nechápu to. Ale někdy mi připadala jako rozdvojená osobnost.."
,,Aha, jsme u toho. Nevážil sis svobody, kterou Ti poskytovala Iveta. Tak teď jsi uvězněný v kleci. A houbeles záleží na tom, jestli ta klec je rezavá a nebo zlatá. Říkala jsem Ti dávno, že to nemá smysl. Že je to nenaplněný vztah, kde jde především o sex. "
,,Nejlepší je, že ona mi vyčítá Ivetu, se kterou se už téměř nevídám, zatímco ona prý potřebuje chlapa na plný úvazek . A o ten sex šlo jen z její strany...aspoň já to tak vidím.U mě to bylo něco jiného."
,,Teda Franto, než takový vztah, to raději být sám . S Ivetou zkus znovu promluvit. Ale na rovinu. Jasné řešení problému. "
,,A co jí mám říct ? Že náš vztah vidím jako mrtvý ? "
,, Pokud ho tak cítíš, je to jediné řešení ."
,,Dva rozchody najednou nezvládnu ."
O TÝDEN POZDĚJI :
,,Ahoj Feri, tak co jak je ? "
,,Běžte všichni pryč, nechte mě být ! Nechci nikoho vidět ! "
,,O.K."
DRUHÝ DEN :
,,Ahoj Evi. Promiň mi ten včerejšek."
,, Nemám Ti co promíjet."
,,Omlouvám se."
,,Jak říkám, neublížil jsi mi, proto Ti nemám co odpouštět."
O NĚKOLIK DNÍ POZDĚJI :
A myslím to úplně vážně. Myslím na to, jak asi právě trpí. Rozumím tomu, co se v něm právě odehrává, ale nesoudím. Tím, že na něčem lpíme, tím to současně od sebe odpuzujeme a tím se zraňujeme. On je teď naštvaný sám na sebe, hlavně proto, že tu situaci nezvládl a jeho vztek se projevil ve vzteku na mě a na svém okolí. A protože to vím, nemůžu se na něj zlobit. Zraněná psychika bolí víc, než zraněné tělo. To mi věřte. Těším se, až se zase ,,vrátí " , jako můj kamarád.
