SAPA

Je horký zářijový den 2016. Na teploměru na našem balkoně, na který svítí odpolední slunce, je 48 °C. Pojedeme se podívat do SAPY.

Pokud nevíte, co je to SAPA, tady je vysvětlení z její stránky: „Každý již o SAPĚ slyšel. Kdo ale ví, jak dnes opravdu vypadá. Kdo ví, že SAPA je nejen centrem obchodu a služeb, ale i centrem vzdělávání a kultury. Sapa není uzavřenou komunitou, ale výzvou pro všechny, kteří hledají zajímavé obchodní kontakty, zboží a služby za bezkonkurenční ceny, případně chtějí poznat i jiné kulturní a společenské hodnoty.“

Nachází se v Praze Písnici. Pro nás obyvatele centrální Prahy je to nekonečná cesta. A jako naschvál, všechno nám odjíždí před nosem - tramvaj, metro, autobus. Při cestách na okraj Prahy soucítím s lidmi, kteří je musí absolvovat každý den. V autobusu do Písnice už to vypadalo jako cestou do Vietnamu, byla tam většina Vietnamců.

Co mě na SAPĚ zaujalo?

Vietnamci si tam vytvářejí svůj, asijský svět. Jsou tam nekonečné haly, kde prodávají nekonečné množství zboží. Trpělivě sedí u svých stánků a čekají na kupce. Prodávají ve velkém, ale i v malém. A na ně jsou napojené všechny služby - veřejné WC, kadeřníci i holiči, bistra s několika stolky a židlemi. Krejčovství, míjela jsem dílnu s nabídkou v češtině - výměna zipů. Ano, pro někoho klíčový problém, když se zip rozbije. V uličkách pobíhají vietnamské děti, tráví tu s rodiči volný čas. To asi moc podnětné není. Už je tu i pojízdný prodavač kávy a nápojů. Prostě, každý podniká s tím, co je prodejné. Jsou tam úzké uličky, ale i bezútěšné plochy, na kterých parkují auta s pražskými poznávacími značkami, které rozhodně nejsou na nějakých vracích. Viděla jsem tam i mercedesy.

Co mě překvapilo, bylo to, že do těch bister chodí na pravé vietnamské jídlo i Češi. Jestli tam něco kupují, to jsem neviděla. Prodává se tam vietnamská zelenina a ovoce, s kterými bych si nevěděla rady.

SAPA moc upravená není, ale kypí to tam životem. Ten dělá to a ten zas tohle ... Prostě se snaží.

Návrat s autobusem k první stanici metra byl depresívní. Ohromné, bezútěšné paneláky.

Jsem prostě rozmazlená obyvatelka centra.

 

 

Autor: Věra Schmiedtová | čtvrtek 15.9.2016 13:13 | karma článku: 7,76 | přečteno: 153x
  • Další články autora

Věra Schmiedtová

Nádraží Bubny

9.10.2017 v 9:37 | Karma: 3,91

Věra Schmiedtová

Ztracený v jazyce

2.10.2017 v 15:32 | Karma: 7,44

Věra Schmiedtová

Ztracený v jazyce

26.6.2017 v 17:24 | Karma: 5,53

Věra Schmiedtová

Pohřeb

19.3.2017 v 15:03 | Karma: 15,29

Věra Schmiedtová

Moje noční Praha

2.11.2016 v 10:21 | Karma: 6,29