Proč tramvaj a ne metro?

Existuje jedna přednost jízdy tramvají, pouští se tam sedat. Další výhodou jízdy tramvají je možnost sledovat Prahu. Nic z toho neplatí v metru.

Jsem obyvatelka centrální Prahy. Do práce můžu a taky chodím pěšky. Domů se vracím tramvají. Ale i když musím podniknout neobvyklou cestu po Praze, dávám, pokud možno, přednost tramvaji. Já vím, namítnete, že mám asi dost času. Ano, na starší kolena už nemám stres, nemusím spěchat. To je jedna velká přednost stáří.

Existuje jedna přednost jízdy tramvají, pouští se tam sedat. Mladí byli tak často v době komunismu cepovaní, že mají staršího a nemocného člověka nechat sednout, že se to nakonec stalo jistou normou slušnosti. Člověk, který špatně chodí, je skoro vždy posazen. Když mladý člověk zatvrzele sedí na místech vyhrazených invalidům, snažím se ho tipovat, zda není z bývalého Sovětského svazu nebo ze západní ciziny, tím neprošel oním období cepovaní, a neví, že staří a nemocní se mají pouštět sedat.

Další výhodou jízdy tramvají je možnost sledovat Prahu. Jaké nové obchody vznikly, jaké končí, že jste si vlastně nevšimli té krásné fasády na tom nebo jiném domě. A v tramvaji se taky líp pozorují lidi. V tramvaji dokonce i někdy lidi spolu mluví!

Nic z toho neplatí v metru. Jednotlivé linie se od sebe liší. Je důležité, zda na konci linky je sídliště, nebo ne. Linka A na koncích velká sídliště nemá, je to svým způsobem "aristokratická" linie. Lidi se na ní ve vagonech rychle střídají, takže i když nastupujete do plného vozu, vagón se rychle vyprazdňuje a zase zaplňuje. Linky B a C jsou linky dálkové, kdo urve místo na konečné nebo v začátcích linek, sedí tam skoro celou cestu do centra. Metro je velmi odcizené, lidi spolu nekomunikují, pomáhají si minimálně. Úsměv neexistuje. Má ale jednu  obrovskou přednost, je rychlé.

Pokud jedu na Černý most nebo na Zličín, cítím se jako pes v cizí vesnici, teprve když se metro octne na stanici Smíchovské nádraží nebo Florenc, mám pocit, že jsem zase doma.