Jak se peče vánočka

Teď promluvím jako zkušená hospodyně. První, co si musíte obstarat na vánočku, jsou mandle a rozinky. Jiné roky si kupuju mandlové lupínky, to jsou už loupané a nakrájené mandle. Je to bez práce. Letos jsem je v obchodech neviděla.

Asi byla nějaká mandlová krize, protože mandle byly neskutečně drahé. Alespoň z mého hlediska. Koupila jsem si dva balíčky neloupaných, tedy hnědých, doma jsme je spařila a pak už šli dobře loupat. Dělám tuhle práci u televizních zpráv. Nechala jsem oloupané mandle oschnout na tělesech a schovala. Cena rozinek letos šla. Dál potřebujete mouku, hladkou a polohrubou, tuk, v mém případě Heru. Kvasnice kupuju na poslední chvíli, aby nebyly zkažené. To je důležité. Musíte mít doma i vejce, cukr.

Ale to už každá zkušená hospodyně má pořád doma, stejně jako mouky. Dopředu jsem si ostrouhala citron, samozřejmě že ne bio. Kde bych ho vzala? Namočila jsem nebiocitron do vařící vody. Prý to nepomůže, ale snahu je třeba ocenit.

A pak už přijde. Ten den D, kdy se pečou vánočky.

Recept mám od Hanky Nejedlé, kolegyně z gymnázia Píkárna. Pražáci ho možná z doby totality znají. Hanka byla výborná hospodyně. Začala mi recept psát na starou obálku, věděla ho z hlavy. Najednou zazvonilo a Hanka musela utíkat do výuky. A tak recept zůstal navěky nedopsaný. Vždycky si na Hanku o Vánocích vzpomenu. Všechno podstatné ale na obálce je. Na Píkárně vládl tvrdý režim, ředitel Fořt stával před sborovnou a kontroloval, jestli kantoři okamžitě po zvonění vyrážejí do výuky.

Ten recept je obrovský, Hanka měla velkou rodinu. Dělám tedy poloviční dávku.

Z kynutého těsta mám respekt, je to potvora, která, alespoň mě, často nevyjde. Anča Tomková mně loni poradila, ať udělám vánočky poloviční, protože jsem měla problémy s jejich pečením. Buď byly zespoda přismahnuté, nebo vevnitř nedopečené, takže vznikl tak zvaný brousek. Letos byly vánočky propečené a nebyly odspodu připálené.

Jirka mi nasekal mandle na větší kusy, jak má ve zvyku, dělat všechno větší, a to bylo taky moc dobrý. Vánočky byly fešné, lesklé a mandle, které byly navrchu, měly po pečení výbornou chuť.

Plést vánočky je radost. Těsto je totiž krásně pružný. Ten základ, který se dělá ze čtyřech pramenů, neumím, ale poměr 4/3/2 dodržuju. Když už vánočka stojí, propíchnu ji špejlaty, aby se nerozjela.

Tyhle moje vánočky nikdy nezůstanou do Velikonoc, ani do Silvestra. Jsou moc dobrý. Příště z toho samého těsta budu péct mazance.

Díky předkové za Vaše recepty. Nemůžu pochopit, tak všichni alternativní jedlíci můžou ignorovat tradiční kuchyni prověřenou staletími. To je kulturní ignorace.