Nakousnuté jablko

Myslím, že není člověka, který by nezaznamenal smrt  Steva Jobse. I já, ač počítačům nerozumím, jsem cítila pohnutí a chuť dát pomyslnou kytku k jeho hrobu. A tak jeho památce věnuji alespoň jeden svůj blog. Vizionář, který se vždy snažil dohlédnout za obzor. Jeho cesta nebyla jednoduchá a přímočará. Opustil statut studenta, aby nezatěžoval rodinný rozpočet a doslova živořil na univerzitě dalších osmnáct měsíců. Ztratil vliv ve své vlastní firmě a v neposlední řadě bojoval s těžkou nemocí.

Nikdy nepřestal věřit svým snům a jen díky tomu je dokázal proměňovat ve skutečnost. Obrovská víra a vůle stála za jeho prací, ale i láska. Musím ocitovat slova z jeho slavného projevu na univerzitě ve Standfordu : „  …jediný způsob jak dělat velké dílo je milovat to, co děláte. Stejně jako u všech srdečních záležitostí, poznáte to, až to najdete. A stejně jako u všech velkých vztahů, s plynoucími roky je to lepší a lepší. Takže hledejte do té doby, dokud to nenajdete. Neusazujte se.“

Když jsem to četla poprvé, oslovilo mě to a přišlo mi to nádherné, ale teprve nyní tomu začínám rozumět. Pamatuji se, jak jsem chtěla vyzkoušet něco nečekaného – marmeládu v kombinaci se sýrem. Úžasná dobrota, stejně jako sýr, ořechy a med…zdánlivě nesourodé věci se mohou spojit v něco nečekaně dobrého. Jen se nebát, nenechat si vzít svou vizi. Zrovna jako Steve Jobs sbírám ty pramínky života a nacházím smysl v mých životních cestách i karambolech. Konečně vím, co bych chtěla, našla jsem v sobě obrovskou sílu a radost, a to je hrozně moc.

Společnost na nás tlačí, abychom zestádněli, ale pokud budeme všichni stejní, nikdy nikdo nic nevymyslí. Není podstatné, zda zvolíme bílou nebo černou, jen nesetrvávejme u šedé.

V neposlední řadě bych ráda připomněla historku o vzniku loga společnosti Apple. Nakousnuté jablko má údajně připomínat památku velkého matematika Alana Turinga, který byl předchůdcem dnešních počítačových géniů, tedy i Steva Jobse.  Za druhé světové války rozluštil německé tajné kódy šifrované strojem Enigma a po válce byl souzen pro svou homosexuální orientaci. Měl podstoupit „léčbu“, ale místo chemické kastrace zvolil smrt. Do jablka vstříknul prudký jed a pak se zakousl.

Objevují se i jiná vysvětlení, ale podle mě je tahle manifestace pro Jobse typická. Podpora člověku, který vyčuhoval z davu, byl výjimečný ve svém oboru a přesto byl davem dohnán k tak strašnému konci.

Láska je motorem světa. Milovat to, co dělám, milovat lidi bez předsudků. Kolik energie lidi vyplýtvají na zbytečné boje? Na památku Steva Jobse říkám, zkusme být na chvíli dětmi, koukat se na svět čistým a opravdovým pohledem a pak uvidíme ty nekonečné obzory a poznáme, kde je ta láska, která nás posouvá dopředu.