Romantická osada Kladská

Do Kladské jsme se na doporučení chystali několik let. Děda jako mladý učeň tady trávil ve výcvikovém středisku v zámečku na Kladské v 50. letech dva roky. Je to už hodně dávno,  Kladská i panenská příroda aspoň zčásti zůstala 

Kladská

Osada a výletní místo v srdci Slavkovského lesa se nachází 6 km od Mariánských Lázní. Malebné okolí kolem loveckého zámečku, rybníky, rašeliniště a nádherná příroda okouzlili i nás.

Osada Kladská

Naučná stezka Kladská

Stezka je zaměřená na biologii, historii a geologii. Vstup na naučnou stezku je u loveckého zámečku v osadě Kladská, její konec asi 250 metrů od osady. Připravovaná větev NS půjde mimo silnici zpět k Zámečku. Stezka vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v části pojmenované Tajga. 

Otevřena byla pro veřejnost 14. září 1977 a patří k nejstarším naučným stezkám na území ČR. Už od svého počátku byla postavena tak, aby stezku mohli navštívit i fyzicky méně zdatná návštěvníci. Stezka je vhodná pro všechny věkové kategorie, je vhodná pro rodiny s dětmi, velkou oblibu má u seniorů. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Od konce stezky je bezbariérová část přístupná především pro invalidní vozíčkáře.

Stezka tvoří dřevěný povalový chodník s délkou přibližně dva kilometry a je vybavena čtrnácti informačními panely a několika lavičkami. Cílem postavení chodníku, bylo zpřístupnit návštěvníkům i cenné střední části rezervace. Hlavní sezóna jer od května do října. Návštěvnost stezky po celou dobu své existence je značná.

Naučná stezka je otevřena celoročně, vstup na ni je omezen aktuálním počasím.

Kladská rašeliniště

Národní přírodní rezervace, tvořena souborem pěti samostatných rašelinišť v okolí  osady Kladská. Patří sem Husí les, Lysina, , Malé rašeliniště, Paterák a největší Tajga, její část byla od roku 2005 ponechána samovolnému vývoji bez zásahu člověka. Oblast je zastoupena vzácnou  faunou a florou typickou pro tuto oblast.

Kladský rybník

Rybník nazývaný též jako Kladské jezero, Černý či Královský rybník má rozlohu 12 ha. Založen byl 1501 Janem Pluhem z Rabštejna jako nádrž pro vodní kanál Dlouhá stoka.

Dlouhá stoka

Dlouhá stoka, významné vodní dílo ze 16. století a jedna z nejvýznamnějších technických a kulturních památek Slavkovského lesa.

Vznik souvisí s těžbou cínu v okolí Horního Slavkova a Čisté, kde se nacházely jedny z nejbohatších ložisek cínu v Evropě. Při středověkém způsobu dolování bylo zapotřebí značné množství vody k pohonu stoup a těžních strojů a voda byla zapotřebí i na rýžování a na vyplavování rudy. Zároveň bylo zapotřebí velké množství dřeva na výdřevu šachet a štol, na stavbu čerpadel, těžních strojů, budova také na pálení při použití metody rozvolňování ohněm. Velkou spotřebu měly i hutní provozy, kde se cínové rudy pražily a tavily.

Mohutný rozvoj důlních prací v oblasti kolem Horního Slavkova tak na začátku 16. století pocítil značný nedostatek vody a dřeva. Přes drsnost zdejší oblasti, známé silnými srážkami a dlouhým zimním obdobím přírodní toky jednoduše nestačily a bylo potřeba je posílit svody z větší vzdálenosti, zejména rašelinišť a horských toků v okolí Kladské.

Proto byla v roce 1530 slavkovským měřičem Rossmeislem vytvořena trasa příkopu, který byl nazván Flossgraben (v překladu příkop pro plavení dřeva), zvaný dnes Dlouhá stoka. Již v počátcích představovala Stoka mohutné vodní dílo v délce 24,2 km. Flossgraben představoval vysoce cílevědomý a promyšlený zásah do přirozeného vodního režimu. Dodnes je celá trasa Dlouhé stoky funkční a průtočná.

Během 2. poloviny 16. století se vodní soustava stále zdokonalovala. Byla tvořena obdivuhodnou sítí kanálů přes 30 km dlouhou. Její součástí byla i soustava 10 velkých báňských rybníků o ploše 7 ha. Napájela 52 rudných mlýnů, měla 35 mostů a 13 stavidel. Šířka příkopu se pohybovala kolem 2m, místy i více, některé úseky byly vyloženy dřevem a v úsecích procházejících Krásnem a Horním Slavkovem byla provedena vyzdívka.

Na svou dobu se jednalo o vodní dílo, které v Evropě v 16. století nemělo obdoby rozsahem ani způsobem provedení. Později evropskou obdobu  má toto dílo jen v německém Harzu a v okolí Banské Štiavnice.

Historie zámečku

Uprostřed hlubokých lesů a močálů zůstávalo okolí Kladského rybníka dlouho neobydleno. Teprve v letech 1875 - 1876 si nechal kníže Schönburg-Waldenburg postavit na Kladské louce lovecký zámeček a pilu. Na přelomu 19. a 20. století dal majitel postavit zbývajících pět srubů švýcarsko - tyrolského typu. Již v roce 1896 byl vytištěn první místní turistický průvodce.

V duchu romantismu jsou řešeny zdejší parkové úpravy, kde typický ráz určují solitery v hlavní louce. Jejich výjimečnost spočívá jak ve vysoké nadmořské výšce (820 m.n.m.), tak i v používání cizokrajných dřevin. Na Kladské byl poprvé v bývalém Československu použit kultivar jedle stříbrné-šedé a svou velikostí jsou unikátní smrky obecné - zlaté.

Kníže Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg byl vášnivým milovníkem přírody a chovu zvěře. Za jeho života byla Kladská druhým největším revírem v Čechách. Po své smrti byl kníže pochován do hrobky na úpatí vrchu Lysina na dohled své milované osadě.

Kladská

Osada Kladská byla založena roku 1875 teh­dejším majitelem panství knížetem Otto Frid­richem Schonburg-Waldenburg. Jádro tvoří roubená stavení švýcarského horského stylu s loveckým zámečkem. Exteriéry budov jsou zdobeny mysliveckými náměty a loveckými trofejemi. Celá osada je obklopena  parkovou úpravou s hojným zastoupením okrasných dřevin.