Magická vzpomínka na setkání s poslední generaci tetovaných /pavoučích/ žen ve státě Chin v Myanmaru.
Pavoučí ženy ve státě Chin
Dlouhé generace barmských žen z provincie Chin se nechaly tetovat na svých tvářích. Tetování žen je už z dob barmských králů. Panovníci znali krásu žen a dívek ze státu Chin. Ty nejkrásnější si vybírali a odváželi s sebou. Proto kmenová společenství chinských vesnic rozhodla o jejich ochraně tím, že ženy a dívky začali tetovat. Mysleli si, že tetováním potlačí jejich přirozenou krásu a tak je zachrání před odvlečením. Opak byl pravdou "pavoučí" ženy " se staly symbolem obdivu, krásy a výjimečnosti . Nyní jsme svědky možná již poslední generace žen s tímto úžasným tetováním.
Tetování velmi mladých dívek
Nikdo z nás si asi nedovede představit jak bolestné tetování na obličeji muselo být. Dívky, kterým bylo v době tetování od 11-15 let, museli vesničané násilím držet, aby tetování mohlo být úspěšně vytvořeno a dokončeno. Tetovací látka (inkoust) je směsí listů určitého druhu stromu někdy společně se směsí ledvin buvolů a do kůže je pak vpravován paličkou s jehlicemi podobnými borovicovému jehličí. Obličej po takovém zásahu většinou dívkám otekl tak, že nemohly otevřít oči a nemohly mluvit několik dnů.
Naše setkání s Pavoučími ženami
Village 1 - vystupujeme z lodi a jdeme vysokým břehem do vesnice. Máme štěstí žádné davy turistů a tak procházíme pomalu čistou vesnicí s pěknými bambusovými chýšemi. Mám strach, že vstoupíme do lidské rezervace, kterou jsme už několikrát zažili při návštěvě horských kmenů v Thajsku i Laosu. Vypadá to, že tady příjemně plyne čas. Caparti vybíhají z chýší a pokřikují na nás, muži jsou většinou přes den někde v džungli a pracují. A tak jsou zde spíše jenom ženy a děti. Vesnicí se prohánějí čuníci, slepice, kozy, sem tam nějaký ten pes.
Přicházíme k chýši, kde je první z žen s tetováním na obličeji. Jsme překvapení, že je to už stařenka. V této vesnici je takových pavoučích žen asi 6. Z vyprávění je jasné, že tyto ženy jsou už poslední generací a následovnice už nemají. V dnešní době jsou ženy pro vesnici vlastně takovým výdělečným prostředkem. Nevím, zda to odsuzovat, ale je to trochu smutné.
Chinská škola
Setkání s dětmi ve škole je opravdu nádherným zážitekem. Velká místnost a dětí jako smetí, i hodně maličkých. Jsou bezprostřední a je s nimi legrace. Ukazujeme jim obrázky na fotoaparátu, popadají se za břicha . Podle zvyku zde necháme nějakou tu korunu na vybavení školy, pastelky a bonbóny. Když si představím, kolik sem za rok přijede turistů, tak nevím jestli jim to vše přinese nějaké štěstí., hlavně ty bonbóny !
Village 2 - malebná vesnička a bambusové chýše. Tady žije 8 pavoučích žen. Jsme tu jako turisté jediní. Kolem nás je poklidný život. Všichni se na nás usmívají a děti pokřikují své ta ta, ta ta…
Odcházíme, je milé že nás "pavoučky" zastavují a přejí šťastnou cestu .
Magické pavoučí ženy
Pavoučím ženám přeji poklidné stáří a krásný zbytek života. Zanechaly ve mně něco magického, i když někdy naučený úsměv trochu nahlodal mé nadšení. Jsem ráda, že jsem mohla spatřit stopu, možná mizící generace těchto bytostí.
