Milešovka

Vrchol Milešovky, jsme tu! Milešovka se nám odměňuje sluncem a krásným výhledem. Vše trvá pár minut a horu zakryje černý mrak a mlha. Jdeme na rozhlednu. Slunce se ještě na chvíli ukáže. Dolů jdeme už za deště. 

Bouřková hora

Milešovka

Počasí má být dle předpovědi mizerné. Cílem dnešního výletu je přírodní rezervace a skály Tisá, která leží při hranicích s Německem. Venku je totální mlžná deka a vůbec to nevypadá, že by se počasí mělo vylepšit. Cestou z Prahy se nad mlžným oparem tvoří zajímavý úkaz. Na obloze visí kopec osvícený sluncem. Je to Milešovka! Nedá se zastavit, aby člověk mohl vyfotografovat a zachytit tu krásu. Přesto je to výzva!  Zabočujeme do vesnice Bílka. Před vesnicí je záchytné parkoviště a dále pak už je zákaz zastavení.

Parkovné stojí 50 Kč. Na Milešovku je to odsud  necelé tři kilometry. Vyrážíme, je zataženo a chladno. Po deseti minutách se ukazuje slunce a my jsme nabalení jako cibule, uf to je vedro! Nad vesnicí jdeme cestou lemovanou kamennými výtvory. Vypadá to trochu jako křížová cesta, ale úplně nevím, co tím autor chtěl říci. Žádná krása to teda není.

Stoupáme po lesní cestě a  funíme. Je ráno a tak turistů je tu poskrovnu. Vodu jsme si nevzali /hlavně, že máme celý balík matonek v autě/. Těšíme se, že budeme brzy nahoře. Jsme v přírodní rezervaci. Máme vyschlá hrdla a cedule lákající na bufítek  nám přilévá  trochu adrenalinu do krve.

Na vrcholu Milešovky

Vrchol Milešovky, jsme tu! Milešovka se nám odměňuje sluncem a krásným výhledem. Vše trvá pár minut a horu zakryje černý mrak a mlha. Jdeme na rozhlednu. Slunce se ještě na chvíli ukáže,. Je vidět hodně daleko. Zbožné přání, aby se počasí ještě vyčasilo, není vyslyšeno. Dolů jdeme už za deště. Je mi líto těch, které cestou potkáváme, Ti už výhled neuvidí.

Nejvyšší hora Českého Středohoří

Původní název Milešovky  byl Donnersberg – bouřková hora. Milešovka má podobu trojbokého jehlanu a je vulkanického původu. Kultovní funkci v předkřesťanském období naznačují nálezy slovanské keramiky. Turisty a lázeňské  hosty z Teplic, lákala zdejší příroda už v 18. století. Hostinský z Milešova A.Weber na Milešovce vybudoval roku 1825 jednoduchou dřevěnou stavbu „ zemljanku“ vystlanou mechem, poté ještě jednu se slamněnou střechou. Krásné výhledy okouzlily třeba i pruského krále Friedricha Wilhelma III nebo známého cestovatele Alexandera von Humboldta.

Rozhledna a observatoř na Milešovce

Roku 1850 tady byla otevřena  první vyhlídková věž. Dnešní rozhledna na Milešovce  je z počátku 20. století, je vysoká 19 metrů.  Rozhledna byla vystavěna  v době, kdy část objektů  na Milešovce shořelo. V té době byla na vrcholu vybudována také meteorologická observatoř, jejíž stavbu inicioval teplický horský spolek. Projekt vyhrál se svým návrhem objektu s vyhlídkovou věží ing. arch. Edmund Hok. Stavbu provedly firmy Knobloch z Kostomlat a Richard Pech z Radovesic. Až do začátku 2. světové války byl nižší ochoz ve výšce 10 m přístupný turistické veřejnosti. Za první republiky se také ještě rozšířila restaurace na hotel a vrchol byl upraven na způsob parku. Za války observatoř připadla německé armádě a pro turisty byla věž uzavřena. Tento stav zůstal i po válce a pomalu upadala i restaurace, kterou v roce 1969 převzala armáda. Ostatní objekty původní restaurace se proměnily v ruiny.

Národní přírodní rezervace Milešovka

Součástí přírodní rezervace jsou svahy a vrchol nejvyšší hory Českého středohoří a prvořadé krajinné dominanty. Výměra 51.3 ha, nad. výška 555 - 837 n.m. Ochrana vyhlášena dne 25.9.1951.

Den plný zvratů v počasí nakonec dopadl náramně, slunce se nám pak ještě ukázalo při návštěvě zámku v Ploskovicích  a poté  před západem Slunce na úžasné vyhlídce na Bukové hoře.