Paní Kovářová, slyšel jsem, že od Vás nikdo nechce ty Vaše plakety, co jste si vymyslela, když jste po večerech na ministerstvu psávala pokračování erotických povídek.
Je to tak?
Paní Kovářová, po pravdě, já se jim ani nedivím, že od Vás nic nechtějí. Vy se jim snad divíte? Oni z Vás mají legraci, to ano, to Vám jistě přičítají k dobru, že z Vás nenaskakuje kopřivka, ale paní Kovářová, tohle nestačí. Když chcete někoho ocenit, nemůžete to dělat jako bezcenná atrapa, o které kdo něco ví z osobní zkušenosti, ten nad ní znechuceně kroutí hlavou, a kdo něco ví z novin, ten nevěřícně kroutí očima.
Paní Kovářová, víte, mně je Vás líto. Tolik času jste tomu věnovala, určitě jste si koupila nové šaty a nejspíš už máte sepsané nějaké lechtivé scénky z předávání, a teď taková ostuda, teď všichni vědí, že pan Motejl nesouhlasil s Vaším odborným a lidským, nebo zejména lidským kreditem.
No, sice nejspíš tušíte, že s Vaším lidským kreditem má problém každý, kdo z Vás vnímal víc než Vaše tvary a šaty, ale stejně to nepotěší.
Nejspíš máte vztek. Kdybyste měla lidský, jiným slovem morální kredit, byla byste ze sebe smutná, ale protože ho nemáte, hádám, že máte vztek. Na druhé, samozřejmě. Nejspíš doma třískáte flaškou o stůl nebo do manžela, možná jste si dokonce ve vzteku zatrhla nehet. Soucítím s Vámi. Taková hezká a chytrá holka, maminka z Vás před lety mívala určitě, a takhle se zprasí.
No, s tím nic nenadělám - ale s těmi plaketami mám pro Vás řešení. Nikdo je nechce, pan Pospíšil zřejmě hodlá spíš pracovat, takže s nimi také nepočítá - tak já bych se obětoval, a jednu bych si vzal. Vezmu ji k nám do hospody, ukázat, co jste vymyslela, aby chlapi viděli, že nejste taková slepice, za jakou Vás mají.
Co Vy na to..???
