Po zveřejnění výsledků výběrového řízení na pozici vedoucího Intermediálního ateliéru Milana Knížáka je jasné, že rozhodnutí bylo domluveno několik měsíců předem. Komise vybrala Milenu Dopitovou, o čemž se v kuloárech školy hovořilo jako o jasné zprávě již před vánoci, ale nikdo tomu do poslední chvíle nechtěl věřit! Z těchto důvodů jsem se osobně celého druhého kola zúčastnila a musela jsem hned po jeho skončení konstatovat, že komise byla účelově složena tak, aby Milana Knížáka nevybrala a to i přesto, že přednesl jednoznačně ze všech tři nejpřesvědčivější koncepci!
Otázkou zůstává kam akademie pod současným vedením, které preferuje takovéto praktiky, bude fungovat dál? Pokud má jít o přerod akademie na uměleckou školu světové úrovně, tak tímto způsobem se vrátí před rok 1989! O současnou českou scénu se zajímám intenzivně již několik let a ve svém textu starém dva roky jsem veřejnost varovala, že pokud senát zvolí do vedení školy Tomáše Vaňka, tak směřování akademie nabere nesvobodný směr! Takový, který bude slepě papouškovat světové trendy a bude přehlížet projevy a názory, které jsou natolik silné, že nedokážou toto jednání a přístup přijmout! Vzdor studentů Intermediálního ateliéru Milana Knížáka je jasným důkazem! Nedivím se, že se brání! Nedivím se, že nedokážou přijmout a akceptovat školu, která diktuje a nařizuje, protože takové jednání zabíjí touhu a posedlost uměleckého talentu!
Pražská akademie nabízela studentům široké spektrum ateliérů, kde se vyučoval klasický přístup až po nová média, toho mohli studenti migrací mezi ateliéry svobodně využívat a právě tím byla škola ve světovém kontextu výjimečná! Z vlastní dlouholeté zkušenosti vím, žila jsem sedm let v německém Berlíně, že umělecké školství v zahraničí trpí právě tímto deficitem! Zároveň si uvědomuji, že světové publikum netouží vnímat trendy, které jsou jim ze všech stran nabízeny, ale naopak hledá i nepatrný projev, který se jim vymyká! Tyto přístupy mohou vznikat jedině v prostředí, které citlivě reaguje na své nejbližší okolí a ne tam, kde se těmto trendům pravidelně podřizuje!
Výsledkem konkurzu není odstavení Milana Knížáka z Akademie výtvarných umění (a o to především realizátorům šlo), ale jde o diktát, který vyhání talentované studenty a budoucí uchazeče do naprostého ústraní, bez šance své nadání vysokoškolsky kultivovat! Milena Dopitová, která jen slepě kopíruje původní Knížákův koncept volného pohybu mezi médii není dobrou volbou. A není jí jen právě proto! V komisi byla i Pavlína Morganová, která je pokračovatelem teoretického přístupu Jiřího Ševčíka, nyní nevím zda na její post byl vypsán konkurz, to však není podstatné. Z dosavadních zkušeností se domnívám, že jeho průběh by byl naprosto jasný! Proč si Jiří Ševčík mohl vypěstovat, i přes veškeré mé známé výhrady vůči jeho přístupu, a dosadit následovníka a ostatní tuto šanci nemají? Je to jen proto, že se staví do opozice současnému vedení a jeho trendu? Akademie se tímto krokem zbavila nejsilnější opozice! A postupně si bude vedoucí ateliérů volit tak, aby bez protestu souhlasili s jeho současným postojem! Neexistence opozice vede k totalitě!
Co dodat. Z celého srdce přeji studentům, aby pro svůj protest našli sílu k pokračování a nebáli se všech možností, které demokratická společnost nabízí! Současná Akademie by si neměla nechat vzít svobodu projevu, otevřenou diskuzi, pluralitu přístupů a názorů! Akademie by si neměla nechat ukrást Milana Knížáka!
