MDŽ? Když ne, tak ne!

Jsme moderní manželství. Naše komunikace se z valné většiny odehrává přes Skype. Je úžasné, jak rychle se elektronicky dokážeme domluvit a je nám jasno. Doba pokročila, ale do historie maličko sáhnout musím.

Maminka byla fotografka a tatínek jí i provozovně vládl jako vedoucí. Představenstvo výrobního družstva vždy dbalo na to, aby proběhlo setkání všech vládců fotoaparátů, pánové se zlili na plech a dámy lehce s nimi a každá bonusově obdržela nedostatkový froté ručník a rudý karafiát.

Můj muž je ročník, který neuznává MDŽ, považuje tento svátek za přežitek. I když je mezinárodní. Nesměle jsem se i letos optala, jestli by nebyla kytička sněženek a přidala rudnoucí stydlivý smajlík s kytičkou.

[8.3.2016 16:34:33]  já: dnes je MDŽ

[8.3.2016 16:34:44]  on: hmm

[8.3.2016 16:35:14]  já: ten svátek zprofanovali komouši, ale je mezinárodní

[8.3.2016 16:37:24]  já: a kytička sněženek by nebyla?

[8.3.2016 16:37:29]  on: ne

[8.3.2016 16:37:43]  já: nebo si je mám jít očichat na záhon? :-)

[8.3.2016 16:37:49]  on: jo

[8.3.2016 16:37:56]  já: ty jooo

[8.3.2016 16:38:04]  já: ty mě máš vychovanou

[8.3.2016 16:41:05]  já: tak ne :-)

Nakráčel pracovně vyždímán domů a vypadal jak stržené péro z budíku. Tajně jsem doufala, že tu malou kytičku jarních kvítků přeci jen schovává v kapse. Kdepak. Významně přede mě položil pecen kulatého chleba, který v potu tváře pořídil ve velkoměstě a zmizel v útrobách domu.

Byla jsem dojatá. Kdyby přidal ještě sůl, přišla bych si jako Brežněv vítaný pionýrkami. Scházel by už jen Husákův vášnivý polibek. "Dostala jsem bochník chleba" postěžovala jsem si večer přítelkyni na telefonu.

A graduji: "Nedostala jsem ani kytičku sněženek." Čekala jsem soucit a zastání, ale ona se ukrutně rozesmála: "Právě mi píše manžel sms, že koupil úžasný nopalový chleba. Je prý mimo jiné výborný na vyčištění střev."

No pánové, co to s vámi některými je? My po vás snad kamenem, že vy po nás chlebem?

Uklidňuje mě, že alespoň jeden nezapomněl...