Kde se vzalo slovo...lada?

Lad je hodně. Jedna měla zlatou hvězdu na čele a byla princezna, další byla docela prostopášnou slovanskou bohyní, co má teď řadu jmenovkyň. Taky jsem znávala Ladu s příjmením Žiguli, co zas měla čtyři kola...

Jenže jsou i jiná lada. Pomnožná a taky slovanského původu. V jednotném čísle lado, pokud byste na singuláru (pro ověření) trvali. Jde o zem, louku, či planinu ležící ladem. Proto lada. A těch na Šumavě je! Jsou Zlatá, Černá, Hrabická, Březová či Švajglova. Přesto tam od některých "starousedlíků" slyšíte,  o penzionech na Borové Ladě, odkud je kousek na Svinnou Ladu. A představte si, že na netu jsem objevila i fotky jakéhosi blouda, co zavítal na "Svinskou" Ladu. To se mnou zamávalo už hodně moc, jelikož jsem před týdnem v jejim okolí konala objevitelské cesty. A kochala se. Máte-li chuť, pojďte se tam se mnou podívat. Při té příležitosti rozpitváme i další jména... 

Tady jsou - Borová Lada 

...Sovinec!

...směrem na Svinná lada, k místnímu lákadlu č. 2. Cestou jsem se důvěrně seznámila s pošvatkou rybářicí. Zmíněná krasavice je důkazem, že místní vody jsou superčisté. Jinak by tu nežila. Jak vidno, i moje zásoba byla jejím kontrolním radarem schválena...

Chalupská slať

Slať je krajina nepropustným podložím a charakteristickou vlhkomilnou vegetací. Dí Wikislovník. K tomu dodávám, že jde o místní šumavský název pro bažinu, močál či mokřinu. A tahle Chalupská je prý nejhezčí.

Na Borových Ladech nemáte šanci se nudit. Proto mám v záloze ještě jedno moc zajímavé místo s trpkým osudem. O něm ale až příště...