Vítězství imigrantů

Když se tak dívám – ovlivněn probíhajícím atletickým svátkem - na záběry davů utečenců, musím jim chtě nechtě zatleskat. Svůj závod na útěku před bídou a hladem evidentně vyhráli.

Usuzuji tak podle značkového oblečení, slušně vypadajících hodinek nebo velkých telefonů či iPodů od nichž se táhnou sluchátka do velké části uprchlických ušních bubínků. Vzhledem k tomu, že je cesta stála v přepočtu i několik set tisíc korun, je evidentně bída opravdu nakonec nedohonila.

Sám žiji v civilizované zemi, válka mi snad nehrozí, chodím do práce, mám střechu nad hlavou i co jíst a platím včas všechny potřebné složenky. Přesto mám problém dát dohromady pár desítek tisíc na nějakou opravdu pěknou dovolenou. Sto tisíc korun vydat opravdu nemohu, i kdyby to znamenalo stěhování za vypasenými sociálními dávkami.

Od uprchlíků je ale také pěkné, že nám nechtějí jen brát životní prostor, právo na jinou nebo žádnou víru, peníze z našich daní, potraviny, léky, možnost rozeznat bytost ženského pohlaví i jinak než jen dle barvy burky a asi dva z nich i pracovní místa. Bezelstně se nás chystají obohatit žloutenkou, otevřenou tuberkulózou či málo známými parazity. Xenofobové, rasisti a pravicoví extremisté mezi námi se odporem k imigrantům sami navíc připravují o možnost obohatit se Syndromem získaného selhání imunity. Někteří lékaři se nám ovšem snaží zkazit radost a namluvit nám, že šance na obohacení je mizivá, protože žloutenku má sotva třetina uprchlíků, tuberkulózu pětina a AIDS maximálně desetina. Kromě získání parazitů, které mají téměř všichni, jde sice tedy o legendární hledání jehly v kupce sena, ale vzhledem k naprosté nečinnosti vlád a úředníků ve věci zastavení přílivu dalších usměvavých zbídačenců, se jistě dříve nebo později dočkáme všichni. Tedy pokud nám očekávání dřív nepokazí nějaký statečný zakuklenec ostrým nožem nebo tupou výbušninou.

Pamatuji se z dětství, jak jsme doma jeden čas bojovali proti faraonům (pro případné neznalé, jsou to malí, rychlí, nepříjemní rezaví mravenci, kteří vlezou opravdu, ale opravdu všude). Asi jsme nebyli proti těm milým zvířátkům dostatečně empatičtí, neboť jsme neřešili kde v bytě jim vyhradit nějaký pěkný prostor, kam bychom jim mohli pravidelně dávat potravu a vodu. Neřešili jsme ani nějakou infrastrukturu onoho prostoru, aby se mravenečci nemuseli o nic starat. Dokonce – a za to se dodnes stydím nejvíce – jsme jim vůbec nezajistili přístup k nějaké zábavě a vůbec příjemného využití volného času. My nelidové jsme nejen před nimi schovávali do neprodyšných nádob veškeré potraviny, ale dokonce jsme je bezostyšně a brutálně smetali z jídelního stolu a často jsme je i luxovali ve špajzu.

Já sám, už tenkrát zkažený, nepřejícný xenofob, jsem dokonce zaháněl ze svého pokoje ty milé tvorečky chemikáliemi i otevřeným ohněm. Naštěstí se odpovědní lidé rozhodli státi se rovněž extremisty a za použití nesrovnatelně mocnějších chemikálií začali otravnému hmyzu bránit už ve vstupu do domácností, potažmo do domu jako takového. Vzhledem k tomu, že k onomu rozhodnutí nedospěli příliš brzy, trval boj proti mravencům docela dlouho. Nakonec se ale faraoni vrátili do svých rodných oblastí, případně šli prostě o dům dál.

Jak je možné, že většina (osobně neznám moc lidí s jiným názorem) „obyčejných“ lidí vidí začátek řešení kritické situace právě v zamezení přístupu dalších imigrantů (samozřejmě nemám na mysli jakékoliv použití chemikálií), kdežto většina těch chytrých a vzdělaných a dobře placených politiků a úředníků vidí řešení jen ve stavění dalších a větších utečeneckých táborů, případně ve stanovování kvót na přijímání těch tolik zoufalých lidí, bouřících se proti absenci internetu v ubytovnách?

Připadá mi, že taková bezbřehá hloupost se přece nemůže jen tak přirozeně vyskytovat dokonce ani v hlavách politiků. A to přesto, že pomyslná laťka není zrovna moc vysoko. Buďto už mají různé lidskoprávní a humanitární mafie takovou moc, že je dokážou snadno přemluvit, nebo mají sluníčkáři všech zemí více peněz, než se nám mohlo zdát. Tím pádem mohou čím dál více popouštět uzdu své vášni, se kterou podřezávají naší tzv. západní civilizaci nejen větev, ale rovnou celý strom. A to silou motorové pily. Pokud se jim to povede, budou mít diktátoři a bojovníci všech barev a vyznání dveře do pekla a středověku dokořán otevřené.