Jistý trotl se o jisté senátorce s neuvěřitelnou funkcí „minstryně pro integraci“ vyjádřil ve smyslu, že mu připomíná orangutana. Kdyby to byla běloška, přešlo by se to jen tím, že ten pán je nejen trotl, ale navíc hrubián, protože takhle se o dámě gentleman nevyjadřuje.
Ovšem dáma je černoška, takže se najednou jedná o brutální rasismus. Ponechme stranou, že jako orangutan, zvláště po ránu, vypadá asi občas většina z nás. Legrační je, že orangutan je barvy rezavé, kdežto ministryně je barvy černé, takže tady ten rasizmus malinko skřípe. Tady už to spíše začíná zapáchat rasismem naruby – vypadá to totiž, že se o nikom s černou barvou pleti nesmí mluvit ve špatných souvislostech, jinak vás různí humanitární multikulturní dobráci ukamenují coby vyslance satana, ne-li něco ještě horšího. Nezapomíná se přitom na jeden z pilířů naší civilizace – svobodu slova? Přece i když budu vyslovovat od rána do večera samé hlouposti, tak pořád mám mít na jejich vyslovování právo! To, že mohu být večer za pěkného blbce, přece nehraje roli. I na to být blbcem mám přece nezadatelné právo! Pokud v tramvaji někomu šlápnu na nohu a onen pochopitelně znervóznělý cestující mě nazve debilní opicí, těžko ho půjdu udat jako rasistu, protože jako bělocha mě to strááášně uráží a ponižuje.
Nedávno v Americe propustili chlapa (bělocha, ale to je přece jedno), který při jasné sebeobraně zastřelil jiného chlapíka (černocha, ale to je přece jedno). Soud uznal jeho sebeobranu a tak byl poprávu propuštěn. Ovšem rázem vyšlo do ulic několik tisíc černochů, protestujících proti jeho propuštění a onoho střelce nazývalo vrahem. Proč? Protože tím mrtvým násilníkem byl černoch. Tedy této komunitě bylo úplně jedno, že onen zabitý mladík byl drogový dealer, měl už několikrát problémy se zákonem kvůli krádežím a přepadením a že i tentokrát on napadl svého spoluobčana. Ale černošská komunita to vidí tak, že to byl nevinný chudák, brutálně zastřelený hnusným bělochem?! Takže byl nebohou obětí ne proto, že by byl nevinný, ale proto, že byl černoch. Tohle přesně je rasismus a ne že ne.
Mně osobně je opravdu šumák, jakou barvu kůže kdo nosí. Buď je někdo blbec nebo není. Buď je někdo kriminálník nebo není, a takhle by se dalo rozlišovat i dál. V barvě kůže to ale není. Věci ani nepomůže nařízení, že se cikánovi má říkat rom (ačkoliv romové jsou jenom jednou částí tohoto několik tisíc let nepřizpůsobivého etnika) nebo černochovi černoch, protože je to přece afroameričan. A tohle musel také vymyslet nějaký multikulturní blázen s IQ slaměného klobouku. Kdo je to afroameričan? Někdo, kdo se narodil v Africe a teď žije v Americe? Potom je to pořád afričan, pokud neobdržel americké občanství. Nebo je to někdo, jehož původ sahá do Afriky? No tak to jsme afroameričané všichni, protože podle většinově přijímané teorie leží původ nás všech v Africe. A co černoch, žijící v Evropě? To tedy bude afroevropan? To jsem ještě neslyšel. Nojo, ale co bílý afričan, žijící v Africe? Afroafričan? Ale jak ksakru poznám, že je bílý nebo černý? Bělochům v Africe by se tedy mělo korektně říkat evroafričan, případně afroevroafričan. Ale nedej bože, aby se přestěhoval do Ameriky, to by byl evroafroameričan. A co když se japonec přestěhuje do Afriky? Bude to asijoafričan? Kurňa, ale není ani bílý ani černý! A pokud se jeho děti narodí v Americe a přestěhují se do Evropy, budou asijoafroamerikoevropané? Není opravdu jednodušší nazývat lidi černochy, bělochy asiaty…? Proč si tak komplikujeme život jenom pro radost některým úchylným rádobyzlobijcům? Budu-li chtít někoho urazit, bude záležet na tom, co a jakým tónem mu řeknu. To, že o někom řeknu, že je běloch nebo černoch, znamená přece jenom upřesnění jeho vzhledu stejně, jako když o někom řeknu, že je blonďák. Navíc, stejně jako barva vlasů, tak ani barva kůže neříká nic o kráse nebo ošklivosti dané osoby a už vůbec nic to neříká o její duši. Na druhou stranu, má-li někdo zkušenosti s životem v Bronxu nebo třeba ve Stodolní ulici, jen těžko mu lze odebrat přesvědčení, že některé na první pohled odlišné skupiny obyvatel mohou být hrozbou pro jeho majetek, zdraví a dokonce život. Snad je to jen náhoda, že většina pouličních dealerů drog v Americe jsou afroameričané a většina kriminálníků a nemakačenků ve Stodolní jsou romové.
